Ministryně Schillerová: Dopad na rozpočet bude samozřejmě odvislý od dopadu pandemie

21.10.2020 11:47

Projev na 62. schůzi Poslanecké sněmovny 21. října 2020 k návrhu zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona o nemocenském pojištění.

Ministryně Schillerová: Dopad na rozpočet bude samozřejmě odvislý od dopadu pandemie
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi uvést jménem vlády sněmovní tisk č. 1048, což je návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii. Uvedený návrh zákona byl vypracován Ministerstvem práce a sociálních věcí a schválen vládou s cílem reagovat na aktuální nepříznivou situaci spojenou s onemocněním covid-19. Stejně jako v jarních měsících tohoto roku je i nyní třeba zajistit, aby rodiče dětí, na které mimořádná opatření při epidemii spočívající v uzavření školských nebo dětských zařízení škol nebo jejich části dopadnou, nezůstali při péči o menší děti po dobu platnosti těchto opatření bez finančních prostředků.

Jako řešení se pro tyto situace navrhuje opět využít dávku nemocenského pojištění, tzv. ošetřovné, které se již osvědčilo při epidemii coronaviru v jarních měsících, a proto se vyšlo ze speciální úpravy zákona č. 133/2020 Sb., na jehož základě bylo ošetřovné při epidemii poskytováno do konce měsíce června 2020 a dále též z praktických zkušeností s aplikací tohoto zákona.

Při zavedení mimořádných opatření při epidemii bude podle platných pravidel obsažených v zákoně o nemocenském pojištění poskytováno nadále ošetřovné zaměstnancům, tedy rodičům pečujícím o děti do deseti let věku, v případě uzavření dětských nebo školských zařízení nebo jednotlivých tříd a nebo v případě, jeli nařízena dítěti karanténa. Jako zvláštní právní úprava se navrhují po dobu epidemie onemocnění COVID-19 nejdéle do 30. června příštího roku některá další opatření.

Navrhuje se poskytovat ošetřovné z důvodu péče o nezaopatřené dítě, a to i ve věku nad deset let, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I - lehké závislosti - podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu.

Dále se navrhuje poskytovat ošetřovné z důvodu péče o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I - lehké závislosti - podle zákona o sociálních službách, bylo-li zařízení určené pro péči o tyto osoby uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud tato osoba nemůže navštěvovat zařízení z důvodu nařízení karantény v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19. U těchto osob není stanoven limit věku jako u dětí, neboť potřeba péče je založena na jejich dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu.

Rovněž se navrhuje tak jako na jaře prodloužit maximální podpůrčí dobu pro poskytování ošetřovného z devíti, popřípadě šestnácti dnů, na celou dobu uzavření dětského zařízení.

Zároveň se stanoví, že prodloužení podpůrčí doby je možné pouze na dobu platnosti mimořádných opatření při epidemii nejdéle do 30. června 2021, tedy nejdéle do skončení školního vyučování ve školním roce 2020 až 2021.

Dalším návrhem je poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, jsou-li účastni nemocenského pojištění. V zájmu jednoduchého provádění navrhovaných opatření se navrhuje vyplácet ošetřovné za jednotlivé měsíce. V péči o dítě se budou moci střídat dvě osoby, a to bez omezení počtu střídání.

Dále se jednoznačně stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje. Jedná se například o dobu po skončení zaměstnání.

Rovněž se nahrazuje potvrzení školského zařízení o jeho uzavření nebo o uzavření jeho části čestným prohlášením zaměstnance o této skutečnosti s uvedením identifikačních údajů o dítěti a adresy uzavřeného školského zařízení. Pro případ kontroly má Okresní správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán nemocenského pojištění možnost ověření si uvedených skutečností přímo u školského zařízení. Stejně jako u zaměstnanců se navrhuje obdobná úprava i u příslušníků bezpečnostních sborů, a to při zohlednění specifik daných právní úpravou obsaženou v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dále se navrhuje, aby doba pobírání ošetřovného podle tohoto zákona byla posuzována pro účely důchodového pojištění jako důvod pro posouzení doby pojištění a jako vyloučená doba pro stanovení výše důchodu.

V druhé části návrhu se navrhují trvalé úpravy v zákoně o nemocenském pojištění s cílem dále zjednodušit požadavky na formální náležitosti žádosti o dávky nemocenského pojištění a dalších podkladů pro dávky. V současné době zákon o nemocenském pojištění připouští pouze listinnou formu žádosti o dávku a dalších nezbytných podkladů. Navrhuje se proto, aby zaměstnavatelé zasílali žádosti o dávku nemocenského pojištění, které převezmou od svých zaměstnanců, příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení elektronicky kvalifikovaným způsobem ve formě kopie žádosti. Originál žádosti zaměstnavatel uschová pro případnou následnou kontrolu ze strany příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Z hlediska rychlosti a efektivity zpracování je podstatné, aby Okresní správy sociálního zabezpečení mohly řízení po dávce nemocenského pojištění provést co nejdříve a nemusely čekat na doručení listinného originálu žádosti o dávku. Pro elektronické zasílání budou platit dosavadní postupy uvedené v zákoně o nemocenském pojištění a příslušný orgán nemocenského pojištění může stanovit další podrobnosti, například definovat, že v jedné datové zprávě může být maximálně jedna žádost s podklady, stanovit formát přílohy a případně i její velikost a tak dále. (V sále je velký hluk a neklid!)

Navrhovaná opatření, týkající se ošetřovného, budou mít dopad do státního rozpočtu v letech 2020 a 2021, přičemž tento dopad bude samozřejmě odvislý od dopadu pandemie. Odhaduje se, že dodatečné výdaje státního rozpočtu by činily cca 640 mil. v měsíci říjnu, pokud návrh zákona bude zahrnovat nároky na ošetřovné zpětně od 14. října 2020. V ostatních měsících platnosti mimořádného zákona od listopadu 2020 do června 2021 nepředpokládáme již plošné uzavření prvního stupně škol, výdaje z titulu mimořádného zákona by pak činily 26,6 mil. korun měsíčně, v roce 2020 celkem 693 mil. korun, v roce 2021 potom 160 mil. korun. Celkem by tedy dodatečné výdaje státního rozpočtu představovaly předpokládanou částku 853 mil. korun. Účinnost zákona se v části týkající ošetřovného stanoví z důvodu časové naléhavosti a nezbytnosti přijetí této právní úpravy dnem vyhlášení. Ostatní části upravující předávání žádosti elektronickou cestou nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Děkuji vám za pozornost i podporu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: PV

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): Situace kolem svobody slova je obzvlášť komplikovaná

14:04 Mašek (ANO): Situace kolem svobody slova je obzvlášť komplikovaná

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k svobodě slova v Evropské unii