Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vždycky se budu už hlásit do rozpravy, protože je to hrozně nepříjemné tady potom se nechat ostřelovat po závěrečné řeči a nemoci vystoupit. Takže poučena budu se hlásit do rozpravy.
Děkuju za tu rozpravu. Opravdu upřímně děkuju, protože byla věcná, byla přesně k těm problémům. Viděli jste, že jste se i dost různili v těch názorech, viz pan poslanec Horák, který naopak prostě podpořil já si myslím, že dobrý zákon. Dobrý zákon, který – my jsme měli takovou výhodu nebo já to vnímám jako výhodu, když jsem byla poprvé ministryně financí, tak my jsme ta pravidla nastavili na Ministerstvu financí poměrně přísně. Byla dána částečně zákonem, ale částečně prostě i nějakými metodickými postupy. Takže když přišla evropská úprava, která řekla, musíte tam mít tohle, tohle, tohle, třeba ty úrokové sazby nějak nastaveny, tak my vlastně jsme měli na Ministerstvu financí, takhle jsme to s kolegy probírali, jednodušší situaci. Přesto ten zákon vznikal dva roky. To znamená, ne za dobu mého ministrování, vznikal už za dobu té bývalé vlády, vznikal na expertní úrovni a byla tam, tak jak jsem byla informována, celá řada debat, diskusí s neziskovým sektorem, s aktéry na tom trhu. Samozřejmě, že se probírala různá témata a celá řada z nich tady zazněla.
My ten zákon přijmout musíme v nějakém vzoru, pane poslanče Dvořáku, protože musíme implementovat celou řadu ustanovení. Samozřejmě já jsem otevřená k debatě, ale říkám otevřeně, že my jsme si to nevymysleli na Ministerstvu financí, respektive úřednický aparát tak, že se podíval z okna, ale čerpali jsme tedy jednak z těch debat s odbornou veřejností, jednak z nějakých zkušeností, ale zejména z judikatury, z konstantní judikatury, která – a já jsem to říkala i v té své úvodní řeči – vlastně považuje určitou úrokovou míru za ještě přijatelnou, a naopak prostě od nějaké její výše už za nepřijatelnou, když to řeknu velmi slušně. Když mi poprvé řekli, když jsme se připravovali na to, že pošleme ten zákon do připomínkového řízení, protože on byl plus minus připraven, když jsem přišla na Ministerstvo financí, a debatovali jsme ty základní body, kde jsem se musela tedy s kolegy shodnout i jako politička, tak jsem se vyděsila té úrokové sazby 48 procent a říkala jsem si, no, to ne! To je strašné. Ale pak jsem se do toho ponořovala a zjišťovala jsem, že vlastně soudy takto judikují, že těch judikátů je – není jeden, a naopak mi začaly chodit dopisy z různých neziskovek, že je to málo a že to ty lidi vyžene do té šedé zóny a že by to mělo být 70-80.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
My jsme o tom debatovali velmi podrobně s kolegy. U nás se tomu věnuje hodně i místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher, na vládě jsme o tom debatovali. I pan premiér chtěl k tomu speciální schůzku, aby ty věci pochopil, než to vládou vlastně prošlo. Takže já jsem připravena, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem připravena. Samozřejmě předpokládám, že to půjde do rozpočtového výboru, takže ta debata tam bude velmi technická, velmi podrobná. Nakonec pan místopředseda Munzar je jeho členem, ale určitě můžete přijít i další poslanci, které to zajímá, protože ta debata na rozpočtovém výboru bývá většinou – většinou zajímavá. Neříkám, že vždycky, ale většinou bývá zajímavá.
Já tady mám takový zajímavý graf. Ono to není vidět, takže já teď tím nebudu obtěžovat, já to nemůžu tady dělat billboardovou formou, jak někdy se mně smějí kolegové tady z té pravé části, že to není vidět. Já to mám, já to ukážu na rozpočtovém výboru. Dávám to k dispozici. Jsou to úrokové stropy a je to velmi zajímavé. Kompatibilita s dlouhodobými úvěrovými produkty, to znamená efektivní úroková sazba spotřebitelských půjček. A teď jsou tady banky a na to navazujete nebankovní sektor, protože ten nás samozřejmě zajímá. A tady jenom – tohle možná vidíte. Tady vidíte ty velikánské grafy. Tady jde ta hranice, kterou judikatura uznává, kterou máme v zákoně, a tady vidíte ty sloupce, samozřejmě na rozpočtovém výboru si to řekneme podrobně, přijdu i s experty Ministerstva financí, takže se o tom budeme bavit.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
Chtěla bych říct, že mám tady plnou řadu odpovědí nebo názorů na vaše podněty, které zaznívaly, ale dávám na zvážení to, zda opravdu nenechat tu debatu na půdu rozpočtového výboru, protože já to mám asi na 10 stran, kde mám reakci na všechno, co včera padlo během té debaty. Samozřejmě ono se to dnes trošku opakovalo a jsem připravena na to, že se o tom budeme bavit podrobně. Jsem připravena na to, že možná zazní – vidím tady paní předsedkyni Richterovou. Ano, já už to hledám, protože jste sem určitě přišla z toho důvodu. Chviličku. (Hledá v podkladech.) Tak. A nezaznělo to jenom od vás, zaznělo to i od některých dalších i dnes. Vy jste mluvila k § 87 – soukromoprávní důsledek posuzování úvěruschopnosti. Přiznávám otevřeně, že tady nejsme ani s tou odbornou veřejností nebo částí neziskového sektoru, částí, nejsme úplně v souladu.
A vy jste včera řekla, já to tedy mám poznamenáno, že novela ruší neplatnost, pokud poskytovatel neprověřil úvěruschopnost. Toto tvrzení je ale za nás nepřesné, troufnu si říct, že je trochu i zavádějící, protože podle Nejvyššího soudu pro neplatnost smlouvy neprověření úvěruschopnosti nestačí. To říká Nejvyšší soud ve své judikatuře. A dokonce mi tady kolegové dali do poznámek, že jste to debatovali už na podvýboru pro ochranu spotřebitele, že tato debata s vámi konkrétně, paní předsedkyně, byla vedena. Znovu opakuji, že je dlouhodobě konzultována i s neziskovým sektorem včetně zmiňovaného Člověka v tísni. Poslední jednání proběhlo minulý týden a asi nejsložitější problematika návrhu, postupně bylo možná 30 variant, a my připravujeme kompromisní návrh. Jsme připraveni o tom debatovat v rámci druhého čtení, jsme připraveni i na přijetí nějakého kompromisního návrhu, protože toto téma se skutečně táhne jako červená nit projednáváním toho zákona, a je to de facto jediná taková zásadnější nevypořádaná připomínka. To znamená, že ten cíl, který my jsme sledovali, je posun k materiálnímu pojetí posuzování úvěruschopnosti.
To znamená, ta úprava má chránit toho, kdo nemá na splácení, není úvěruschopný, ale ne toho, u jehož posouzení úvěruschopnosti došlo pouze k formální chybě a je schopen splácet. Protože to říkají ty soudy. Nedržte se jenom formálních pochybení, ale posuzujte, jestli ten skutečně je schopen splácet. Ten materiální přístup potvrzuje právě i konstantní judikatura Nejvyššího soudu a my to chceme propsat do zákona, že smlouva bude neplatná v případě, kdy úvěr dostal spotřebitel, který ho dostat neměl. Úprava tak stále chrání každého spotřebitele, který neměl na splácení úvěru, ten bude vracet pouze půjčenou částku podle svých možností a nebude platit žádné úroky a poplatky. A neplatnost jen na základě chyby při posouzení úvěruschopnosti nerozlišuje člověka, který na splácení s přehledem má, kterého chránit nepotřebujeme, od toho, kdo ne, kdo není úvěruschopný, a toho naopak chránit chceme. Takže nadále platí povinnost soudu aplikovat neplatnost smlouvy ex offo. Soud by tedy stejně jako dnes měl aktivně zjišťovat okolnosti, za kterých byl úvěr poskytnut, a ne pouze čekat, se budou tvrdit a poskytovat účastníci řízení.
A ten vládní návrh říká: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. To neplatí, pokud by při řádném posouzení úvěruschopnosti mohl být spotřebitelský úvěr poskytnut. A aktuální judikatura Nejvyššího soudu říká, cituji, samozřejmě tu zásadní právní větu: I kdyby poskytovatel úvěru vůbec neprověřil úvěruschopnost spotřebitele, na platnost smlouvy by to nemělo žádný vliv, pokud finanční poměry dlužníka úvěrovaného v době uzavření smlouvy umožňovaly úvěr splácet. Konec citace.
Takže povinnost posoudit úvěruschopnost se neruší v § 86, na té se nic nemění. Novela řeší pouze otázku neplatnosti smlouvy, tedy ten soukromoprávní důsledek. Před každým poskytnutím úvěru musí poskytovatel důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Úvěr může poskytovatel poskytnout až tehdy, pokud z posouzení vyplyne, že spotřebitel má na splácení. A porušení těchto povinností sankcionuje ČNB pokuta do 20 milionů korun nebo odebrání licence.
Takže není pravda a my nesdílíme tento váš názor, že by novela měla vést k zahlcení soudu. Nyní jsou soudy nebo finanční arbitr zahlceny případy i těch spotřebitelů, kteří jsou úvěruschopní, protože oni mají snahu získat zpět ty úroky, tedy mít úvěr takzvaně zadarmo. A tento návod na úvěr zdarma se šíří mediálním prostorem. Existuje tu byznys s úvěry, odkup úvěru od spotřebitele za účelem získání úroku, napadání smluv za podíl na vráceném úroku. Novela tak řeší i tyto nevhodné praktiky.
Já vnímám tady, že tohle tady zaznělo opakovaně. Povedeme o tom debatu, je tam celá řada dalších věcí, ale když budete souhlasit, nechala bych je na půdu rozpočtového výboru. Jsou to velké technikálie, Viz třeba vy, pane místopředsedo Munzare, jste tam měl věci, měl jste tam k těm mobilním telefonům. Pojďme to všechno debatovat na rozpočtovém výboru a přijdete-li s nějakým návrhem, který bude, a znovu předesílám, že ten návrh vznikal dva roky, této úpravy zákona, s něčím, co bude přesnější, ale bude v souladu s tou judikaturou a bude v souladu tady s těmito cíli, ke kterým ten zákon směřuje, tak pojďme se o tom bavit. Nakonec jde nám o to, aby ten zákon byl co nejvíc ku prospěchu. Takže tady nám nejde o nějaké politické soutěžení, tady jde o tu věc samotnou.
Já v tuto chvíli děkuju a jenom připomínám, pane místopředsedo, vy jste včera neřídil schůzi, kdy se ten zákon začal projednávat – já jsem načetla zkrácení lhůty z 60 o 30 dnů, čili z 60 na 30 dnů. Jo, pardon. Takže už se vyměnili místopředsedové... Výborně, děkuju, já to jenom připomínám raději v obecné rozpravě. Děkuju.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
