Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, předkládám k projednání návrh novely zákona číslo 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, přičemž si dovolím uvést tento návrh v širších souvislostech.

Uvedeným zákonem byl od 1. ledna 2006 Fond národního majetku zrušen a jeho činnost převzalo Ministerstvo financí. Zde byl pro správu majetku a financování závazků zřízen zvláštní účet a zvláštní evidence, které jsou vedeny odděleně od státního rozpočtu, a to proto, aby výnosy z privatizovaného majetku sloužily k úhradě právě těch závazků státu, které s privatizací souvisely. Už tehdy se nicméně připouštělo použít tyto prostředky i na jiné účely. Postupem času však tyto jiné neprivatizační účely byly těmi hlavními výdajovými tituly a navíc se k nim dílčími novelami zákona přidávaly další a další. Z privatizačních zdrojů tak byly hrazeny četné vládní projekty. Například již v roce 2007 činily investice nesouvisející s privatizací, typicky do státního fondu dopravní infrastruktury, 21 miliard. O rok později to bylo dokonce téměř 34 miliard. Od roku 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu. Často se v této souvislosti uvádí, že ty prostředky měly sloužit na krytí schodku důchodového účtu. Je ale třeba si uvědomit, že jakmile byly převedeny do rozpočtu, byly k nerozeznání od jiných příjmů rozpočtu, typicky daní. S důchodem tato problematika souvisí nepřímo, a to tak, že se nesmělo převádět více, než byl rozdíl mezi rozpočtovanými příjmy a rozpočtovanými výdaji na důchodové pojištění. Od roku 2012 bylo do státního rozpočtu převáděno průměrně 10 miliard ročně, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů včetně nejvýznamnější ekologie.

Z tohoto obecného úvodu je zjevné, že celá řada argumentů, které zaznívají na odpor proti navrhované novele, je účelová a zavádějící a s těmi nejvíc nesmyslnými bych se ráda hned vypořádala. Za prvé: Nikdy nebylo účelem zvláštních účtů privatizace tvořit rezervu na horší časy. Ten, kdo si to myslí, se měl ozvat v roce 2002, když byly příjmy téměř 130 miliard, nebo v roce 2005, když to bylo 110 miliard. Ani 40 miliard z roku 2008 nebylo málo. Dnes, kdy jsou příjmy v podstatě omezeny na rok od roku klesající dividendu ČEZu, dále Čepra a Českého Aeroholdingu a v součtu tvoří zhruba desetinu příjmů z let 2002 či 2005 a ani ne polovinu z roku 2008, se najednou začne mluvit o rezervách státu? To mi nepřipadá jako udržitelný argument.