Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, představit již třetí novelu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. Plně chápu, že někteří z vás patrně považují počet jednání k letošnímu rozpočtu za nezvyklý.
Také rozumím tomu, že na jednání není mnoho času, jsou od vás vyžadována rozhodnutí v krátkém časovém horizontu a o nemalých prostředcích. Myslím si ale, že to vše vystihuje mimořádnost situace, ve které se nejen ČR nachází. A mimořádná situace vyžaduje mimořádné prostředky a zvýšené úsilí. V každé diskuzi o rozpočtu by měla předcházet rozprava k ekonomickému vývoji. Letošní rok je však značně specifický. Některé instituce dokonce dočasně odmítly zpracovávat prognózy vůbec. Při volném pádu ekonomiky či alespoň některých odvětví jim to nelze vyčítat. Patrně poslední známá ucelená prognóza světové ekonomiky pochází z pera Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Ta ve čtvrtek 10. června vydala svůj ekonomický výhled včetně prognóz v jednotlivých členských zemí. Podle OECD letos projde česká ekonomika hlubokou, téměř desetiprocentní kontrakcí. Důvodem je silná závislost ekonomiky na zpracovatelském, zvláště pak na automobilovém průmyslu a její velká otevřenost. Vývoj v části roku již známe. Zatímco meziroční pokles HDP v prvním čtvrtletí vyčíslil Český statistický úřad na 1,7 %, některé dostupné údaje na měsíční frekvenci již dávají tušit i hloubku problému za druhé čtvrtletí.
Dovolte mi je stručně zmínit. Dubnová průmyslová produkce se meziročně propadla o téměř 34 %, z čehož odstávky v produkci automobilek téměř zastavily produkci v jejich odvětví. Podobný příběh nabízí tržby v průmyslu. Velká část produkce je exportována na zahraniční trhy.
Export České republiky se přitom v dubnu snížil o shodných 34 %, nejvíce opět u silničních vozidel. Nicméně i pokles o 40 % u průmyslového spotřebního zboží, polotovarů a materiálů, není zanedbatelný. Stavební produkce klesla bezmála o 5 %, přičemž pozemní stavby se snížily o cca 11 %. Dále maloobchodní tržby vyjádřené ve stálých cenách klesly téměř o 11 %. Vyloučíme-li z nich prodeje motorových vozidel, tak potom o 5 %. Hodnota nových zakázek v průmyslu se snížila o 42 %, z toho zakázky v zahraničí o cca 45 %.
Obrázek je to pochmurný, přestože pevně doufám, že duben byl nejhorším měsícem roku a že květen již byl pro řadu odvětví lepší. Stále ovšem vykáže signifikantní meziroční propady.
Vývoj v ekonomice se pak promítá hlavně na příjmové straně pokladního plnění státního rozpočtu. Například inkaso daně z přidané hodnoty kleslo za leden až květen o 7 %, a to nejen díky posečkání u platby daně v celkové výši 4,5 mld. Kč, ale právě z důvodu nižších maloobchodních tržeb. V meziročním vyjádření se pak inkaso DPH čistě v květnu propadlo o 30 %.
Vybaveni znalostí za téměř polovinu roku pokladního plnění státního rozpočtu jsme schopni rozsah ekonomického problému přenést do příjmů státního rozpočtu. Jen makroekonomický vývoj bez diskrečních změn letos přinese přes o 125 mld. Kč nižší příjmy na daních a pojistném, než jak byly schváleny v loňském roce.
Dalších 88 mld. bude v rozpočtu chybět z důvodu opatření, která zmírňují dopady hospodářské recese pro různé ekonomické subjekty. Myslím, že je vhodné připomenout, jaká opatření to jsou. Kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné a pro společníky v malých společnostech s ručením omezením v celkové výši kolem 25 mld., prominutí minimálních záloh na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné za 15 mld., prominutí pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem za téměř 14 mld., projednávaná zpětná aplikace aktuální daňové ztráty za 13 mld. a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí za 11 mld. Kromě toho již v příjmech státního rozpočtu není počítáno s 16 mld. z titulu posunu konkludentního výměru u DPH, chybí výnos aukce kmitočtových pásem za 7 mld., čili rozpočet reflektuje pokles cen emisních povolenek, snižující příjmy o další 2 mld.
Celkově proto příjmy státního rozpočtu pro rok 2020 odhadujeme o 213 mld. nižší oproti schválenému rozpočtu na konci minulého roku, tedy na 1 365 mld. Kč.
Na výdajové straně se samotný vliv propadu ekonomiky zatím výrazně neprojevil. Kupříkladu dávky v nezaměstnanosti jsou pouze o půl miliardy vyšší, ale svůj otisk zde však zanechala jak samotná pandemie v podobě zvýšených výdajů do zdravotnictví či záchranného systému, tak i prodloužené a zvýšené ošetřovné pro zaměstnance či osoby samostatně výdělečně činné.
K tomu je od tohoto měsíce razantně navýšena platba za státního pojištěnce, která v odhadované výši 21 mld. korun sanuje výpadky veřejného zdravotního pojištění.
Nad rámec toho byly oddluženy přímo řízené nemocnice, které byly v první linii při řešení koronavirové epidemie. Zaměstnavatelům postiženým koronavirem, ať přímo či nepřímo, jsme nabídli programy, které hradí část mzdových nákladů nebo participaci na nákladech spojených s nájmy, programy na provozní úvěry.
Vytvořili jsme spoustu dílčích projektů a výzev v oblasti vědy, výzkumu a inovací, souvisejících s COVID-19.
Výdaje jsou navýšeny v oblasti Státního fondu dopravní infrastruktury a s dalšími je pro připravenost projektů uvažováno.
Celkem jsou výdaje plánovány ve výši 1 865 mld. Kč, deficit státního rozpočtu tak novela prohlubuje na 500 mld. Kč.
Ačkoliv jsou výdaje státního rozpočtu v současné chvíli navýšeny o 136,6 mld. Kč v části vládní rozpočtová rezerva, neznamená to, že by šlo o bianko šek vládě. Většina opatření totiž prochází Poslaneckou sněmovnou, resp. Parlamentem. Rozpočtová rezerva - zavnímali jsme kritiku a upravili jsme ji komplexním pozměňovacím návrhem, který podal pan premiér v roli poslance - zůstala v částce třicet šest a něco miliard korun. Je to dáno především proto, že nejsme schopni v tuto chvíli ta opatření často předjímat. Na celé řadě projektů se pracuje a v tuto chvíli nevíme, jaký bude vývoj ve druhém pololetí roku 2020, to znamená, že chceme, aby zdroj financování byl pružný a umožňoval tak reagovat na nedávnou situaci.
Vnímám ale obavy řady z vás ohledně budoucího rozdělení této vládní rozpočtové rezervy. Proto jsme připravili, jak říkám, komplexní pozměňovací návrh, který programy, jež jsou buď pokračováním těchto stávajících, nebo jsou plánovány jako nové a u nichž předpokládáme financování právě v rámci těchto programů a jsou alokovány do příslušných kapitol.
Domnívám se, že takový krok řeší podstatnou část námitek ohledně současné podoby novely zákona o státním rozpočtu, obav, které patrně nepramení ze samotné výše schodku, jako spíše z jeho struktury. Pozměňovací návrh proto v maximální možné míře, v jaké jsme nyní schopni předjímat a určit účel a výši výdajů, respektuje právo Poslanecké sněmovny rozhodovat o výši a struktuře státního rozpočtu České republiky.
V tuto chvíli vám děkuji za pozornost a věřím, že se nám společně podaří překonat nelehký rok 2020 a pevně doufám v to, že tato novela zákona o státním rozpočtu pro rok 2020 je tou poslední.
Děkuji.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
