Posuzovat konkrétního člověka nebo komunitu lidí podle barvy pleti, jazyka nebo náboženství je špatně. Nemám nic proti muslimským obchodníkům, kteří ve fastfoodech prodávají kebab či jiné arabské speciality, stejně tak nemám nic (ba naopak) proti vietnamským, čínským či thajským provozovatelům restaurací. Myslím si, že je dobře, že zde podnikají, rozšiřují konkurenci a nabídku a je zřejmě nesmysl, že svými zisky financují mezinárodní terorismus či černý obchod s čím si. To je problém tajných služeb, policie a ostatních státních institucí, aby toto hlídaly a nepřipustily. V tomto případě zastávám názor: Chceš zde, v Česku, žít? Chceš zde pracovat? Či podnikat? V pořádku, respektuj pravidla a zvyky, respektuj zákony a tradice, plať daně a pak jsi vítán.

Problém ve vyjádření představitelů hnutí Úsvit vidím kromě jiného ve výzvě vodit psy a prasata před mešity. Diskutovat můžeme o existenci mešit v našich městech. Jako praktikující křesťan sleduji s velkými obavami rychle se rozšiřující a zintenzivňující se požadavky muslimů v Česku na toleranci jejich zvyků a náboženství vůči tradiční většinové společnosti. Tímto bychom se měli intenzivně zabývat dříve, než se situace vyhrotí, stejně tak jako se již vyhrotila v některých státech západní Evropy, kde se dramaticky ukazuje, jakou obrovskou chybou byla, a stále více je politika multikulturismu. Vezměme si příklad právě z muslimských zemí. Každý, kdo navštívil nějakou arabskou zemi, ví, že je potřeba dodržovat platná pravidla. Chodit v Dubaji po ulici v šortkách či pít na veřejnosti alkohol je nemyslitelné. Zkuste si zajít v Ryjádu do kostela, těžko, žádný tam není. A nikoho z Evropanů nenapadne si na toto stěžovat. Prostě platí: Chceš k nám jet na dovolenou? Chceš dělat u nás byznys? Chceš u nás žít? Respektuj naše pravidla!!!