V současné chvíli občané volí členy zastupitelstva. Ti ze svého středu následně zvolí starostu. Tento model u nás funguje (s drobnými obměnami) od poloviny 19. století. Starostou se tak může stát člověk s nejvyšším počtem hlasů, reálně se tak ale mnohdy neděje. V čele územního celku tak stane člověk, kterého si tam většina voličů nepřála. To předkladatelé zákona kritizují. Taktéž se jim nelíbí „kolektivní neodpovědnost“ zastupitelstva. Podle jejich názoru by měl být starosta odpovědný za rozhodnutí, která v rámci svého mandátu činí. Předkladatelé si zároveň od tohoto kroku slibují větší zájem občanů o správu věcí veřejných, a tím pádem i vyšší volební účast. Výdaje na volby by se navýšily celorepublikově zhruba o 19 miliónů, dalších 18 miliónů by šlo Českému statistickému úřadu na vypracování technického projektu, metodiky zpracování výsledků, zajištění počítačových programů atd.

Nové pravomoci pro starosty, primátory a hejtmany

Na první pohled uvedený nápad nevypadá vůbec špatně. I když já osobně nevěřím tomu, že by tento systém zvýšil volební účast, myšlenka, že není správné, aby v křesle starosty nebo hejtmana usedl člověk s malým mandátem, dává smysl. K tomuto návrhu ústavního zákona mám však několik velkých výhrad, kvůli kterým nemohu s jeho současnou podobou souhlasit.

Taková změna by logicky nedávala smysl, kdyby se společně s přímou volbou starostovi také nepředaly určité pravomoci, které mělo dosud v rukou zastupitelstvo. Předkladatelé přímo uvádí, že starosta, resp. primátor či hejtman, bude mít vyšší rozsah pravomocí, neboť by měl disponovat pravomocemi, které si nebude moci zastupitelstvo vyhradit.

Takové rozdělení pravomocí by mělo v kombinaci s přímou volbou starostů, resp. primátorů či hejtmanů, podle předkladatelů za následek výrazné posílení mandátu starosty. V současné chvíli nemá starosta dostatečný mandát na to, aby prosadil kroky, se kterými nesouhlasí zastupitelstvo, ale místní obyvatelé by je uvítali. Zároveň uvádí, že při změně úpravy by došlo k odstranění neduhů spojených s politizací místní správy či klientelismem.