Dobrý den, dámy a pánové.

Dovolte mi, abych zde vysvětlil několik pozměňovacích návrhů. Začnu pozměňovacím návrhem, který předkládáme jménem skupiny poslanců Zbyňka Stanjury, Jana Volného a mě, Vojtěcha Munzara, a je to návrh na zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti na úroveň 2 mil. korun.

My opakujeme tento návrh v relativně krátké době. V předchozím projednávání neuspěl pouze těsně a jsem rád, že ho dnes předkládáme jménem skupiny poslanců. Jsem také rád, že jsme se shodli na tom, že bychom měli odstraňovat překážky, které stát mnohdy klade do cesty právě osobám samostatně výdělečně činným. Největším problémem malého podnikání je administrativa a byrokracie. Např. podle indexu byrokracie pro malé firmy, který zpracoval Liberální institut, tak malá firma stráví papírováním 233 hodin ročně. To je ohromné množství času. Pro živnostníky a drobné podnikatele jsou tedy výdajové paušály to nejjednodušší - nemusí papírovat, nemusí vést daňovou evidenci nákladů, resp. od 1 mil. do 2 mil. korun všech nákladů.

Ušetřený čas mohou živnostníci využít efektivněji na rozvoj podnikání. A pro stát je to také výhodné, protože vybere svoje zdravotní a sociální pojištění a pozitivní daň u plátců nad jeden milion korun a má (?) své jisté. Výdajové paušály zároveň nenutí do daňových optimalizací. Výdajové paušály proto mají sloužit k úspoře času lidí, jejichž čas je tím nejdůležitějším výrobním prostředkem. Vynakládají ho totiž nejen na samotný výkon svého podnikání, na služby pro nás, ale také množství času vynakládají na to, aby sami sobě sehnali práci. Vynakládají tedy svůj čas, aby mohli uživit své rodiny a také aby dostáli svým závazkům vůči státnímu rozpočtu. A každou administrativou navíc si klade stát nároky právě na tento jejich nejdůležitější výrobní prostředek, a to je jejich čas.