Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěla bych zařadit na program probíhající schůze Poslanecké sněmovny nový bod. Ten bod by nesl název Stanovisko předsedy vlády k výrokům ministryně spravedlnosti, týkajícím se období druhé světové války, života v Československu, v tehdejší době protektorátu. Tento bod bych uvedla citací z rozhovoru, který poskytla paní ministryně jednomu médiu.
Na otázku novináře, která zní "Co si myslíte o odsunu německého obyvatelstva" paní ministryně odpovídá: "To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo."
Myslím, že toto je výrok, který si zaslouží pozornost poslanců svobodné a demokratické země, už proto, že v mnoha bodech, které projednáváme a týkají se nejrůznějších oblastí života nás, našich spoluobčanů, se do minulostí vracíme, hledáme v ní poučení, hledáme v ní názory na to, co se stalo, hledáme a tříbíme si povědomí o tom, co byly příčiny a co byly následky některých závažných dějů v naší minulosti.
Jestliže paní ministryně - a já zdůrazňuji paní ministryně spravedlnosti, jakkoli by se to mohlo zdát mnohým z vás jedno, jestli takového výroku se dopustí ministryně spravedlnosti nebo například ministr životního prostředí nebo kterýkoliv z členů vlády či kterýkoliv z reprezentantů Parlamentu - tak jestliže se paní ministryně spravedlnosti takového výroku dopouští, dopouští se relativizace výkladu našich dějin, pokouší se o to, abychom vygumovali zčásti naši paměť, naše vědomí, naše vědomosti o tom, co se ve druhé světové válce skutečně v tehdejším protektorátu Čechy a Morava dělo.
Jestliže zde slyším, že se nedělo téměř nic, tak chci vědět od pana předsedy vlády, jestli tento názor sdílí, jestli by s tímto názorem předseda vlády nebo v jeho zastoupení paní ministryně spravedlnosti se například zúčastnili řady aktů, které si během celého roku připomínáme. Například si připomínáme osudy našich židovských spoluobčanů. Kdo by měl pochybnosti o tom, že se nedělo vůbec nic, prosím, nechť navštíví Pinkasovu synagogu v Praze, kde na zdech se dočte všechna jména, která pro paní ministryni znamenají nic.
Jestliže má někdo pochybnosti o tom, že se nás to netýká, ať se, prosím, postaví například těm, kteří zbyli ještě jako pozůstalí po našich hrdinech z druhé světové války, myslím tím na západní frontě i těch, kteří bojovali v jakémkoliv útvaru proti nacistické velmoci, ať se postaví proti nim a řekne jim, že tehdy se nedělo nic, ať se postaví proti všem, kteří zemřeli v koncentračních táborech, kde se koná řada pietních aktů, reprezentanti Poslanecké sněmovny a vlády se jich pravidelně zúčastňují.
Já tedy očekávám, že pokud pan premiér si myslí, že to bylo závažné, to, co se tady dělo, že šlo o vymazání tehdejších občanů z mapy světa, tehdejšího Československa z mapy světa, neboť tak zněly plány nacistického Německa, o kterých paní ministryně říká, že se toho tedy moc nedělo, tak mě by zajímal postoj předsedy vlády právě vzhledem k tomu, že on nese odpovědnost za svůj tým, on musí nést odpovědnost i za výroky jednotlivých členů, jakkoliv jsem zaznamenala v tisku reakci předsedy vlády, který na můj vkus ne dost razantně a ne dost jednoznačně tyto názory paní ministryně odmítl.
Právě tato relativizace našich dějin, kterou paní ministryně začínala a jiný ministr vlády pana předsedy Sobotky v ní pokračuje, myslím tím ministra financí Andreje Babiše, který zase relativizuje období po roce 1948 a fungování tehdejšího totalitního komunistického státu, tak mě zajímá, jak se k těmto otázkám staví předseda vlády. Proto tento bod navrhuji.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR