Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane 1. místopředsedo vlády, děkuji za toto představení ze strany vlády k tématu a k usnesení, kterým se obrátil na vládu ČR Senát. V té době jsem nebyla členkou této komory, ale dovolím si teď to vysvětlení nebo odpověď, kterou nám tady prezentoval 1. místopředseda vlády Karel Havlíček, trochu rozšířit o nějaké postřehy z toho, jak vnímám aktuální situaci dnes, protože si myslím, že do rozpravy i toto patří, ne pouze to vyhodnocení usnesení a odpovědi na ně, ale v čase jsme se posunuli a chtěla bych některé věci okomentovat.

Tou první věcí je situace v našich školách. Jenom pro úvod uvedu, že touto situací se česká veřejnost zabývala už někdy od 23. září, kdy tehdejší ministr Roman Prymula řekl, že uzavírání 1. stupně škol nepřichází příliš v úvahu. Za pár dnů nato oznámil, že tedy školy se zavírají, ale 2. listopadu se stoprocentně děti do škol vrátí. Stvrdil to po nějakém sporu, mediálním sporu, který měl s ministrem Plagou, ministrem školství, tak ministrovi školství oponoval a řekl: Ne, určitě, to by musela, nevím jak to řekl, vybuchnout jaderná elektrárna, a to by se děti nemohly asi vrátit do škol, ale pakliže nevybuchne, tak 2. listopadu děti nastupují do škol. Včera, kvituji s povděkem, jsem zaznamenala oznámení, že od 18. listopadu se budou vracet děti do škol, žáci 1. a 2. ročníků a snad i žáci přípravných tříd základních škol i škol speciálních. To je určitě pozitivní, ale nicméně to, co tady říkám, dokládá nejistotu, kterou si procházel celý resort školství, ale současně s nimi i rodiče a všichni žáci a studenti. Stojí za to připomenout, že z řad odborné veřejnosti, pedagogické veřejnosti, se ozývala řada výhrad, a to zejména k tomu, že nemají data, na základě kterých vláda rozhodla o tom, že školy budou uzavřeny. Mám tady nějaký výpis z těch, kteří se ozvali, např. předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová říká, že o návrat dětí do škol nastojí naprostá většina učitelů, pan ministr Blatný v reakci na některé studie zahraniční, které se zabývaly tím, zda skutečně nákaza se šíří prostřednictvím škol, řekl, že my taková data nemáme, ale že pevně věří, že to máme propočítané dobře. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová říká, že ji to moc nepřesvědčilo, a ještě stojí za to odcitovat jeden názor, a to je hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň, který říká, cituji: „Jako u všech státních kroků spojených s covidem hlavní náklady přijdou až v budoucnu, bude tu generace méně vzdělávaná než v zahraničí, naše děti budou méně úspěšné v konkurenci o místa na kvalitních zahraničních univerzitách a méně potom přivezou své znalosti zpátky.“ Stojí za to, když teď mluvím o zahraničních zkušenostech, odcitovat výzkum vědeckého týmu z Německa. Informovaly o tomto výzkumu Hospodářské noviny na začátku listopadu letošního roku. Tento výzkum tvrdí, byl proveden po celém Německu, že k nárůstu počtu případů nedošlo kvůli školám, že jejich zavření má navíc na žáky velmi vážné dopady. Citace: „Pokud někdo tvrdí, že otevření škol po letních prázdninách výrazně zhoršilo pandemii, měl by to dokázat.“ Tvrdí němečtí vědci. A dodávají: „Analýzu jsme udělali na základě toho, jak v německých spolkových zemích končily letní prázdniny. Každá země to má jinak, někde se žáci vrátili do školy už 4. srpna, jinde prázdniny trvaly až do půlky října, a my jsme den po dni srovnávali, jak přibývali pozitivně testovaní lidé v zemích, které školy otevřely, v porovnání s těmi, kde školy zůstávaly zavřené. Naše data ukazují, že k nárůstu případů nedošlo kvůli otevření škol.“

Já to jenom uvádím jako citaci, která stojí za to, abychom v celé šíři probírali tento problém.