Lidská psychika je velmi složitá a v náročném období, jako je pandemie a s ní související lockdown či současná válka na Ukrajině, se může do úzkých dostat i člověk, který žádné psychické problémy nemá. Pro duševně nemocné je pak toto období daleko kritičtější a nebezpečnější. Je nutné jim pomoct a aktivně s nimi komunikovat.
„Pandemie koronaviru otřásla celou naší společností. Velké množství lidí se stále vyrovnává se ztrátou svých blízkých. Strávili jsme dlouhý čas v izolaci. Mnozí z nás řeší ekonomické problémy apod. V současné době navíc celý svět zasáhla válka na Ukrajině, která negativně ovlivňuje celou naši společnost. Duševně nemocní lidé zažívají permanentní období nejistot a strachu, které je pro ně velmi nebezpečné. I proto jsem se rozhodla uspořádat tento seminář, abychom začali řešit, jak této rizikové skupině pomoct v jejich každodenním nelehkém boji s jejich duševním onemocněním,“ sdělila MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
„Duševně nemocní jsou v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou. Pandemie a válka se však podepsaly na celé naší společnosti. Lidé trpí depresemi, úzkostmi a stresem, které negativně ovlivňují jejich zdraví. I proto je zapotřebí hledat možnosti, jak celospolečensky podpořit prevenci duševních onemocnění,“ doplnil MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předseda Správní rady VZP.
Během období pandemie někteří pacienti přestali využívat terapeutických služeb. Odborníci zaznamenali vyšší nárůst recidiv.
„Léčba našich pacientů byla negativně ovlivněna především dlouhodobou společenskou izolací. U lidí s psychotickým onemocněním je toto působení na první pohled neviditelné. Většina z nich má dlouhodobě sklony se od společnosti separovat. Během pandemie měli větší tendenci zavírat se doma a nevycházet. Naším největším úkolem proto bylo je dostat z této ulity osamocení. Zhoršení jejich stavu v izolaci by totiž pro ně mohlo mít tragické následky,“ zdůraznil MUDr. Michal Risler, primář Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.
Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov se ani během pandemie nezastavilo. Téma „nebezpečného viru“ bylo nejen během terapeutických skupin a programů na denním pořádku.
„V terapiích se pak častokrát objevovala témata strachu o zdraví a finanční situace. Klienti v rámci terapiích hovořili vícekrát o úzkostných a depresivních stavech,“ řekla Mgr. Šárka Sejčková, psycholožka Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.
U pacientů se závislostí na alkoholu se zase odborníci setkali s narůstajícím trendem domácího „pití“, které je nebezpečné v tom, že nepodléhá často žádné vnější kontrole.
„U řady osob také došlo k nárůstu konzumace alkoholu a dalších návykových látek. Bez naší pomoci by se rozhodně neobešli,“ sdělil Mgr. Dan Ullwer, vedoucí Oddělení léčby závislostí Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.
Péče o nakažené, kteří jsou zároveň duševně nemocní, je v mnohém jiná a komplikovanější. Pocítil to také personál Psychiatrické nemocnici Bohnice.
„Krizové situace ve společnosti negativně dopadají na osoby se závažným duševním onemocněním. To vede k větší potřebě lékařské péče, přičemž právě u těchto pacientů je distanční péče málo účinná nebo dokonce nemožná. Klade to proto zvýšené nároky na zdravotnický personál. Pandemická situace odhalila naplno problém se vzděláváním v psychoterapii a klinické psychologii, kde se prohlubuje nedostatek kvalifikovaných odborníků a jejich vzdělávání se nedostává systematické podpory,“ upozornil MUDr. Martin Hollý, MBA, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice.
Nyní se situace znovu opakuje. Válka na Ukrajině je pro pacienty s duševním onemocněním stejnou hrozbou jako pandemie koronaviru.
„Zaznamenáváme vyšší zájem o naše služby. Lze předpokládat, že narůst klientů se bude do budoucna zvyšovat. Klienti hovoří často o úzkostech a depresích spojených s válkou. V terapiích se častokrát objevuje téma strachu z válečného konfliktu i u nás v ČR a pocitům beznaděje,“ dodal primář Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov, kde nově otevřeli podpůrnou TERAPEUTICKOU SKUPINU PRO UKRAJINSKÉ MATKY S DĚTMI. Více ZDE.
Závěr semináře (doporučení):
Péče o duševní zdraví by měla být pro společnost prioritou, která se projeví v:
a) podpoře vzdělávání odborníků – lékařů (psychiatrů), klinických psychologů a dalších pracovníků poskytujících psychoterapeutickou podporu,
b) hledání nových forem poskytování péče,
c) finanční podpoře tohoto segmentu ze strany zdravotních pojišťoven a státu.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
