Jedním z častých argumentů proti přijetí eura je omezení prostoru pro nezávislou měnovou politiku a podstatně tak snížit dopady krizí. Často také zaznívá, že v samotné skupině zemí platících eurem krize vznikat mohou.
Je naivní se domnívat, že možné krize států eurozóny se nás, zemí bez eura, nedotýká - k přenosu krize dochází přes silné ekonomické vazby. Také je sporné, že jsme s to našimi vlastními opatřeními negativní dopady snížit více, než se to povede ostatním zemím. To se koneckonců ukázalo třeba během ekonomické krize v letech 2008 - 2009 nebo během pandemie. A dnes, když Evropu a velkou část světa ohrožuje inflace, jsme i přes nezávislou měnovou politiku v růstu cen na špici.
Naše ekonomika je pevně spjata s Německem a dalšími zeměmi eurozóny a je třeba si uvědomit, že náš ekonomický úspěch stojí a je podmíněn úspěchem EU, zejména pak hlavních zemí eurozony.
Pro přijetí eura je ale potřeba větší důvěra napříč českou společností, což se samozřejmě pojí s věcnější komunikací ze strany veřejného sektoru a politiků a vysvětlování výhod či nevýhod přijetí eura pro naše občany. Důležité ale je, aby tato na faktech založená debata byla aktivně vedena, což se v české společnosti zatím bohužel neděje. Myslím ale, že příběh Slovenska, které přijalo euro před 13 lety jasně ukazuje, že se toto rozhodnutí vyplatí.
V podcastu #zEvropy jsme probírali (nutno říct ještě před invazí Ruska na Ukrajinu) i další otázky ohledně ekonomiky EU po pandemii, rozhodování Evropské centrální banky nebo třeba daňovou politiku.
Události posledních měsíců validitu argumentů o vhodnosti přijetí eura v naší zemi, jak z ekonomického, tak politického hlediska, ještě zvýšily. Ale stejně tak platí, že vhodnost přijetí eura bude platit i poté, co (snad brzy) tato šílená krize začně odeznívat.
I proto podcast, s delším zpožděním, takto připomínám. Celý si můžete poslechnout ZDE.
RNDr. Luděk Niedermayer
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
