Pro připomenutí, před rokem to bylo méně než 50… A dovedu si i představit, že ruské autority směnitelnost rublu omezí, a „k moci“ se dostane černý trh. V každém případě, kombinace mnoha faktorů tlačí Ruské hospodářství do kolen. Nejde jen o jeden faktor a proto „cesta do bezpečí“ bude neobvykle složitá.

Co se dnes v Rusku děje, je logické. Setkali se zde 3 nepříznivé faktory. Prvním a jediným, který nesouvisí s vládcem Kremlu, je pokles ceny ropy na světových trzích. Ten dramaticky snižuje příjmy Ruského státu, jehož rozpočet na příjmech z těžby stojí. Ale toto by na krizi dnešního rozsahu v Rusku nestačilo. Problémem je, že Rusko nevyužilo příjmů při vysokých cenách ropy na modernizaci ekonomiky. Došlo dokonce k opaku, Ruské HDP po rychlém růstu před krizí (na dohled 10%) a oživením po krizi v posledních letech, doposud rostlo jen o něco více než 1% tempem…

Tato nedobrá ekonomická situace (před pádem ceny ropy) se střetla s novou politikou Kremlu – obsazením Krymu a podpory vzbouřenců na východě Ukrajiny. Ta je drahá („nové Rusko“ bez ohledu na slabou ekonomiku zvýšilo náklady na zbrojení už před invazí) a dostalo Rusko do politické a částečně ekonomické izolace.

Rubl pomalu a „kultivovaně“ oslaboval, přičemž jeho pád brzdila centrální banky (devizové rezervy klesly z více než 500 miliard dolarů o celých 100 miliard). Poslední týdny přinesly urychlení propadu, který přes „statečnou snahu“ centrální banky – ta zvýšila několikrát úrokové sazby“- vyústil v úterý v paniku obchodníků i lidí. Kreml přitom dává najevo odstup od centrální banky – ta se musí rozhodnout sama, ale příliš entuziasmu k dalšímu rozpouštění rezerv nejeví – ale znepokojení politiků roste.