Je správné bát se o všechno, co považujeme za důležité a je správné to také zabezpečit.

Jedním z problémů jsou obavy z tzv. islamizace. Je rozdíl, jestli nechceme akceptovat prvky, které nejsou v souladu s evropskou kulturou a s našimi zákony, nebo jestli jsme nepřáteli muslimského náboženství. Budeme-li popírat svobodu náboženského vyznání, jako soukromou věc každého jednotlivce, popíráme výsledky naší vlastní kultury a jsme v rozporu s vlastní ústavou.

Nabízím několik výňatků ze zákona, o který se můžeme opřít a který může rozptýlit alespoň některé naše "strachy".

Všechny církve a náboženské společnosti se u nás musí řídit jedním zákonem a jen některé z nich mají v rámci tohoto zákona také práva zvláštní. V ČR je v platnosti zákon o církvích, situace je tedy jiná, než například v Rakousku, kde existují zvláštní předpisy pro největší církve. Církve a náboženské společnosti, které chtějí u nás legálně působit, mají registraci na Ministerstvu kultury ČR.

Podle paragrafu 5 u nás NEMŮŽE vyvíjet činnost ( tj. není zaregistrována a případně o registraci přijde)