Vážené kolegyně, vážení kolegové, v dnešní době nejčastěji diskutovaným civilizačním psychologickým jevem je tzv. prokrastinace, to je takový fenomén, kdy člověk odkládá rozhodnutí či činy, které dříve nebo později musí udělat, vždycky na zítra. Já když jsem byl malé dítě a věděl jsem, že do pátku musím mít něco hotového, tak jsem si v úterý říkal, že ještě není pátek, ve středu jsem si říkal, že ještě není pátek, až jsem se toho pátku dočkal. Za ta léta dospívání jsem pochopil, že mezi tím, udělat to rozhodnutí v pátek a v úterý, není vůbec žádný rozdíl.

Jestli to rozhodnutí neuděláme dnes, tak ten moment, na který to odložíme, bude pro všechny z vás úplně stejně těžký a nebude se svými dimenzemi a obsahem vůbec ničím lišit od dnešního dne. Pro mě je to takový test, jestli prokrastinaci propadl i Parlament České republiky, jestli jsme všichni ještě malé děti anebo jestli jsme občas schopni přijmout zodpovědnost za své činy. (Potlesk.)