Novotný (Svobodní): Jak řídit dopravu ve svém kraji (a nezbláznit se při tom)

13. 10. 2016 8:35

Kraje mají dva prioritní úkoly. Zajišťovat dopravní obslužnost a správu silnic 2. a 3. třídy. Ač je mi to líto, kraj nestaví dálnice. Je proto úsměvné, když na bilboardech vídávám vysmátou Jermanovou s heslem „Dálnice, dálnice, dálnice.“ Ministři z její vlastní partaje nepostavili ani jeden kilometr dálnice.

Novotný (Svobodní): Jak řídit dopravu ve svém kraji (a nezbláznit se při tom)
Foto: red
Popisek: Logo Strany svobodných občanů

Místo toho se nekonečně „opravují“ svodidla a je na výsost drzé slibovat dálnice a obchvaty. Je to jako byste po lidech házeli rajčata a pak jim slibovali dotovaný kečup.

Dálnice jsou v současné době především nástroj, jak z lidí tahat peníze a ty pak rozmrhat bůhví kam. Jen si to spočítejte, sotva sednete do auta nebo kamionu, už platíte. Silniční daň, dálniční známku, mýtné pro kamiony, DPH, povinné přimíchávání eko-nafty a spotřební daň na PHM. Sem tam i nějaká ta pokuta za vysokou rychlost na klidném rovném úseku (kde se to snadno měří, dohledá a vymáhá).

Že mýtné není daň? Ale je. Mýto ve výsledku neplatí ani spediční, ani dopravní firma, ale distributor, protože ve faktuře za dopravné se mu promítne ta korunka navíc. A tu korunku navíc se pak promítne ve finální ceně služeb. Není to zanedbatelná daň, to mýtné. Jednalo se o 9,7 miliard za rok 2015 , které putují do Státního fondu dopravní infrastruktury (celkové příjmy SFDI se pohybují v řádu 40 miliard). SFDI v roce 2015 dal krajům na silnice 2. a 3. třídy 4,4 miliardy.

Všimli jste si, že řada spojů na hranicích kraje na sebe nenavazuje? To je tím, že se málokdy dva sousedící kraje dohodnou, kdo bude platit za autobus, který pokračuje do vesnice v sousedním kraji a zase naopak. Základní příčinou problému je už jen to, že kraj má za úkol dopravu nejen objednávat, ale i platit. Jak teda zamezit plýtvání za poloprázdné autobusy nebo couráky? Berme tedy v tom případě hromadnou dopravu jako sociální službu. Autobus pro školáky, který je vyzvedne a rozveze. Mikrobus pro seniory, který je na objednání zaveze a budou to mít ještě s větším komfortem. Je to mnohem levnější než dotovat spoje, které v „sedle“ jezdí poloprázdné. Tato forma „uberizace“ krajské dopravy se mi líbí. Slyšel jsem i o případech v ČR, kde to funguje na podobné bázi, vesničky nemusí tedy pak platit „výpalné“ kraji za předražené poloprázdné spoje.

To, že stát a státní instituce mají monopol na objednání stavby a správu komunikací je opět základní příčinou problému nízké kvality naší dálniční a silniční sítě. Znám tu typickou otázku ďábla advokáta. „Kdo by bez státu stavěl silnice?“

1. Buď nikdo.

2. Nebo stavební společnost, které pak komunikace bude patřit.

Ani jedna z alternativ mě neděsí. V prvním případě ušetříme peníze za vyhozené naprojektované dálnice a silnice, které se stejně nikdy nepostavily. Méně politiků pak i skončí v žaláři a ubude korupce.

V případě druhém se nabízí velice atraktivní varianta. Soukromník na vlastní riziko za vlastní peníze bude muset vyjednávat o podobě a velikosti komunikace. Z čísel vyjadřující hustotu dopravy v daném úseku si vypočítá předpokládanou poptávku po počtu pruhů. Soukromá firma bude muset vyjednávat o koupi pozemků nebo jejich pronájmů. Nemůže tedy nikdy dojít k vyvlastnění nebo znárodnění půdy ve jménu stavby státní dálnice. Stavební firma nebude moci vylobovat přes úřad demolici vašeho domu. Bude se prostě muset dohodnout s vámi, ne jako ve filmu Stopařův průvodce po galaxii. Stavební firma také bude muset vyřešit protihlukové a protiemisní opatření. V soukromém sektoru se naopak vlastnické právo velmi respektuje a s tím i spojené prostředí v okolí vašeho soukromého majetku. Dále také platíte přímo za užívání komunikace. Vaše peníze jdou přímo na provoz komunikace. Není to tedy forma daně, která se někam rozkutálí jako v případě mýtného. I zde v tomto případě odpadá potenciální korupční rizika, protože se do toho stát a kraj moc nemíchá, má jen dozorující roli v podobě zajištění smluvních podmínek pro bezplatné užívání pro sanitní vozy atd.

V případě státní silnice se dnes práva pořádně ani nedovoláte. V soukromé sféře budete moci případně žalovat stavební firmu za nedodržení smluvních podmínek ohledně výstavby a provozu. Máte s ní jako obyvatel přilehlé vesnice smluvní podmínky, které by byly vymahatelné. U soukromé dálnice se vám také nemůže stát, že by na svodidlech nepracoval nikdo a bylo zde pět zúžení (jako minulý měsíc směrem na Liberec). Soukromník má prioritní zájem a to uspokojit své zákazníky. V dnešní situaci se na ŘSD obrátit nemůžete. Řeknou vám, že jim to je líto a dají hezkou ceduli, že fňuk fňuk, slza ukápla, ale je nám to fakt líto, opravovat svodidla budeme donekonečna, ale dělníka neuvidíte ani jednoho. Na nikoho se obrátit nemůžete a stížnosti? Ale kdepak...

Řeknu vám hypotetický scénář s nadsázkou. Řekněme, že stát jako jediný provozuje výrobu obuvi.Vy platíte daň z podrážky, daň za výšku podpatku (čím vyšší, tím progresivnější sazba) a dále chodeckou daň za opotřebování chodníků. Ve vašich botách je povinně nainstalované čidlo, které tuto daň podle výkonového klíče vybírá. Chodecká policie vás pokutuje za nepřiměřeně rychlý běh na chodnících, kde nemáte běhat rychle. Z bot se vybere 125 miliard. Na výstavbu chodníků se dá hypotetických 50 miliard. Jak to celé dopadne? Nosit boty na podpatku bude známka luxusu, že si to dotyčný dokáže dovolit. Nebo lidé raději budou chodit bosky...

Projekty na výstavbu soukromých silnic a dálnice, ale nejen jich je v Evropě a ve světě celá řada. V Polsku ty nejlepší dálnice (a asi pořádně jediné) jsou ty soukromé. Úsek mezi Krakowem a Katowicemi za deset zlotých a s pohodlnými 140 km/h byl jeden mých z nejkrásnějších řidičských zážitků v Evropě. Žádné nekonečné opravy, žádné zúžení, žádná inflace dopravního značení, které by řidiče rozptylovalo od plného soustředění na vozovku.

Takže jak na krajskou dopravu a nezbláznit se při tom? Zapojme více soukromý sektor. Nemáme se myslím čeho bát, protože pokud současný stav funguje, tak to si pak nedovedu představit alternativu při které by to ještě mohlo nefungovat a bylo by to ještě horší.

PS: Ano, může to být horší. Pro britskou stínovou ministryni dopravy nejpalčivější problém britských železnic je to, že v pohádce o mašinkách je málo ženských postav. Mohu ji ubezpečit, že lodičky to gendrově vyrovnávají, protože jako jedno z mála slov „ship“ je v angličtině ženského rodu.

Josef Novotný
člen Svobodných

Psáno pro blog.idnes.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Primátor Hřib: Do Prahy zavítali špičkoví fyzici z celého světa

18:28 Primátor Hřib: Do Prahy zavítali špičkoví fyzici z celého světa

Komentář na facebookovém profilu k návštěvě významných fyziků v Praze