Oberfalzer (ODS): Pamatuji se, jak jsme šli s bandaskou pro mléko a bylo po ptákách

15.08.2018 21:53

Projev na 17. schůzi Senátu dne 15. 8. 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí

Oberfalzer (ODS): Pamatuji se, jak jsme šli s bandaskou pro mléko a bylo po ptákách
Foto: senat.cz
Popisek: Jiří Oberfalzer

V rámci té nadprodukce komentářů jsem neodolal. Taky jsem samozřejmě verbální nadšenec.

Já bydlím ve svém obvodu, ve svém bytě sám. A nejméně jednou týdně vynesu takovouhle papírovou tašku z nákupního centra plnou plastů. A kupuji rajčata, v nějaké drogerii a takovéhle věci, nápoje, ale ty nejméně, protože piji vodu z kohoutku, čili plastové lahve to nejsou. Nadprodukce plastů je strašlivá. Je to samozřejmě tím, že to je nejlevnější, je to tím, že se to vyrábí i v zemích, kde už i práce je nejlevnější na světě, a tak to je těm výrobcům nejpohodlnější. I když vratné lahve a vratné obaly by pro ně také neznamenaly tak strašnou zátěž, ale musí se to mýt a musí to někdo vykupovat apod.

O licoměrnosti západní civilizace, která chce být příkladem zbytku světa, tady už padly komentáře. My dobře víme, že když vyvezeme do některých zemí třetího světa odpady, že skončí na začátku na dně moře. Postupně se to uvolňuje a zamořuje to moře. Čili my to dobře víme, jenom si tady takhle umyjeme ruce, že my to likvidujeme a odvážíme. To je velice nepoctivé a měli bychom se zejména starat o to, aby se likvidace dělala u nás. Aby opravdu tady byly provozy. A to je možné všelijakým způsobem motivovat různými poplatky, které tu likvidaci provedou, recyklaci, nebo likvidaci provedou skutečně v místě. Čili už to vyvážení odpadů je podle mého soudu naprosto nemorální a neobhajitelné.

Pak si všimněte, jak se mění obaly. Koupíte si takovouhle nějakou součástku, ale ona je v docela tuhém plastu, zataveném obalu, což je částečně z marketingových důvodů, neboť vzniká plocha na propagaci, komunikaci se zákazníkem, ale také z důvodů regulace, o kterou se staráme my. Protože výrobci musí mít plochu, na kterou umístí povinné informace. Takže je to dvojí záležitost.

Já sám buď kupuji papírové tašky, nebo už mám asi pět síťovek, takže když nezapomenu, tak si ji vezmu na nákup. A je to velice praktické, protože jsou pružné. A myslím si, že k dobrým věcem bychom se měli vracet. S nostalgií vzpomínám na mlékárnu na konci naší ulice, na tu vůni směsi mléka, sýrů, která v tom obchodě byla. Pekárny se vrátily, ty také zmizely jeden čas, ale mlékárny měly specifickou vůni.

A pamatuji se, jak jsme šli s bandaskou pro mléko, tam byla taková ta litrová nebo půllitrová naběračka, do které to přelili, a bylo po ptákách, abych tak řekl. Dneska musíme mít v plastu to mléko. Stejně to není mléko, už je to převařené, není to prostě čerstvé mléko. Také vám nezkysne, ale zhořkne. Zkrátka všechno se na tom světě vede k horšímu. A mě napadlo, když jsem to poslouchal, protože já znám ty strašlivé dokumentární záběry z moře, doufám, že to není všude, ale i ty obsahy žaludků těch vorvaňů, které vyskládají na pobřeží, když on tam zahyne, to je něco děsivého. A mně připadá, že lidstvo, my se bojíme plastů z důvodu rakoviny, čili nám je daleko více líto, že pak sníme rybu, která v sobě má ty mikročástice, které jsou rakovinotvorné, než že těch ryb nakonec bude třetina nebo desetina v mořích. Vždycky ten argument, že můžeme dostat rakovinu, je pro nás silnější. Ale není náhodou lidstvo rakovinou Země? Někdy mi to tak připadá. A protože jsme, aspoň si to myslíme, bytosti inteligentní, tak by bylo dobré, abychom ten svůj účinek globální aspoň přeměnili z toho zhoubného na nezhoubný. Čili dělejme věci, které aspoň tu Zemi nezlikvidují.

A chci upozornit ještě na jeden obor, ve kterém se plastů využívá nadměrně nikdo to tady nezmínil. Je to zdravotnictví. Vzpomínáte si vy z generace, která je mi blízká, jistě na ty vyvařovací nádoby, kde se ty skleněné injekce jakož i ty, ani nevím, jak se tomu vlastně říká, já tomu říkám celé injekce, vyvařovaly i ty hroty i ty nádobky, aby byly znovu sterilní. Ale dnes vám někdo píchne takovýto objem nějaké látky do těla a spotřebuje na to tuhle ampuli, která je ještě zabalená v plastu, aby to bylo sterilní. A kolik toho je za den v té nemocnici nebo ve zdravotnickém středisku? Čili bychom se měli zamyslet možná daleko šířeji a hlouběji, než jak se tady o tom bavíme. A já nevím, jestli z toho je cesta ven, upřímně řečeno, protože Evropa může být lídrem, příkladem, nechme stranou, že by si mohla i odpad likvidovat sama. Může jít příkladem, ale pak máte zbytek světa, kde mají holt starosti, které jsou asi v žebříčku priorit mnohem blíže samotné existence a jeho zachování. To mě vede k tak fatálním závěrům, které ani nevyslovím. Takže děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kalousek (TOP 09): Pekarová Adamová obětovala vliv ve vládě za reprezentativní funkci

13:09 Kalousek (TOP 09): Pekarová Adamová obětovala vliv ve vládě za reprezentativní funkci

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k demisi Heleny Langšádlové, ministryně pro vědu, výz…