Od sametové revoluce uběhlo čtvrtstoletí a všichni jsme nejen o 25 let starší, ale hlavně o hodně zklamanější, rozčarovanější a skeptičtější.

Z většiny z nás již dávno vyprchaly počáteční nadšení a eufórie. Již dávno víme, že velká většina těch, do kterých jsme vkládali naděje, zklamala.

Již nikdo z té ohromné škály protagonistů posledních 25 let si téměř nedovolí připomínat úspěchy posametového vývoje, které se víceméně smrskly snad na nanejvýš věčně omílanou možnost cestování, umožnění soukromého podnikání a postavení ohromného množství obchodních řetězců krmících nás nekvalitními a předraženými produkty na jedné straně, a doslova vykořisťujícími své zaměstnance na druhé straně.

A těch několik našich úspěšných podniků? Ty vznikly spíše navzdory „novým pořádkům“ a díky pracovitosti, cílevědomosti a houževnatosti svých zakladatelů a manažerů.

Většina těch, za tuto zkázu zodpovědných,  je někde schována,  užívá si „své„  a má obavy z toho, aby Stranou Práv Občanů prosazovaný zákon o prokázání původu peněz a majetku ještě dlouho Parlamentem neprošel a neviděl světlo světa.