Svatý Václav je velká osobnost našich dějin, která krásně spojuje národní myšlenku a i naši přináležitost k evropské křesťanské civilizaci. Symbolizuje boj o přežití našeho národa. Svatý Václav ukazuje, že národní myšlenka i křesťanský evropský hodnotový univerzalismus nemusí být v rozporu, pokud jsou správně pochopeny. A bonusem pro nás i je, že sv. Václav je patronem vinařů a sládků, tedy dobrého vína a piva.

Svatý Václav stojí u kořenů české suverenity a státnosti, která začínala již na Velké Moravě. Na jeho příkladu je důležité správně pochopit, co znamená vztah k Evropě a naší vlasti. Velká Morava i přemyslovský stát byly suverénní entity, které měly vlastní zákonodárství a vlastní panovníky. Zákony jim nevnucoval žádný Brusel. Ano, hlásili jsme se k evropským křesťanským hodnotám a k nim se hlásíme i nadále. Ale proto, abychom měli rádi Evropu – a my ji máme rádi – nepotřebujeme mít jednotný centrální evropský superstát, stejně jako ho nepotřebovali mít Cyril a Metoděj, sv. Václav, ostatní Přemyslovci či Karel IV.

Velikým ctitelem sv. Václava byl právě Karel IV., za jehož vlády došlo k vrcholnému období českého středověkého státu. Svatý Václav je věčným panovníkem naší vlasti a všichni politici by si měli uvědomit, že jsou jenom dočasnými správci naší vlasti a že mají odpovědnost vůči naším předkům i potomkům.