Nasvědčoval tomu i ostrý veřejný střet ODS s TOP 09 kvůli nedohodnutým změnám správců informačních systémů na Drábkově ministerstvu. Úvahy o případných finančních tocích z ministerstev - prostřednictvím původních či nových poskytovatelů služeb - do stranických pokladen nechám na orgánech činných v trestním řízení. Jen upřesním, že zamýšlené změny - škrtreformy, které měly přinést úspory státnímu rozpočtu na úkor potřebných, předjednávalo ministerstvo práce a sociálních věcí, ale i ministerstvo zdravotnictví na ministerstvu financí. Vše samozřejmě v rámci jednotné stranické příslušnosti k TOP 09.

Státní správa však není rigidní podnik. Přemíra právních předpisů, setrvačnost, nestejnorodá klientela, nutnost předcházet rizikům dlouhodobým testováním novinek a jiné složitosti předpokládají, že každá změna bude před zavedením vyhodnocena všestranně. Diletantské představy a snaha o rychlé změny se nemůžou nikdy vyplatit. I když se vedení ministerstva v čele s ministrem Jaromírem Drábkem snažilo utahovat opasek klientům nepojistných dávek i svým zaměstnancům, co se dalo, zhavarovalo vedení nakonec na technice.
 
 Špatné vyhodnocení aktuálního a cílového stavu vedlo k falešným propočtům a nestandardním postupům. Ukázalo se, že je třeba zadání rozšiřovat a rozšiřovat, což změnu prodražovalo a prodražovalo. Jak uvádí zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, předpokládanou a deklarovanou cenu zvedlo postupně rozšíření zadání o osm dodatků na pětinásobek. Přitom funkčnost nového systému musel zabezpečovat z velké části i dodavatel a provozovatel původního systému a s řadou problémů zaměstnanci Úřadu práce, kteří odpracovali nemálo placených (navýšení 11x!) i neplacených přesčasových hodin.
 
 Jestliže se pan exministr Drábek dovolává čísel ze státního závěrečného účtu a konstatuje celkovou úsporu, pak je třeba zdůraznit, že byla zajištěna jen díky neudržitelnému snížení počtu pracovníků a jejich mezd, obrovskému zvýšení intenzity práce a vypětí, omezování činností na úseku politiky zaměstnanosti i jinde a také díky reformním škrtům. Úřad práce ČR, který vznikl na základě návrhu koaličních poslanců transformací úřadů práce a z části pohlcením obecních sociálních odborů, musí být v současné době i začátkem příštího roku výrazně personálně posílen. Navíc ministerstvo uzavřelo prováděcí smlouvu až do roku 2015. Výběr nového dodavatele však byl zpochybněn a na vyhlášení čeká nový tendr – noví zájemci. To vše nakonec nepřinese úspory, ale nemalé výdaje navíc!
 
 K problémům s výplatou sociálních dávek a podpor se často vracel v uplynulém volebním období i parlamentní sociální výbor. Obdrželi jsme spoustu zpráv. Informace byly často v rozporu s tím, co nám sdělovali občané. Koalice sice byla v této oblasti rozhádaná, ale jinak stále držela pospolu. Navrhl jsem proto, aby se složitou problematikou zajištění informačních systémů zabýval kontrolní výbor a ten požádal NKÚ o prověrku. A tak se také stalo.
 
 Postupně jsem nabyl přesvědčení, že nefunkčnost informačních systémů na MPSV, ale i na dalších ministerstvech by vyřešila jedna velká státní odborná firma, která by zajistila prostupnost všech potřebných systémů i důležitou ochranu osobních dat. Avšak zrušit kšefty za státní peníze pro privátní sektor je zatím nemyslitelné! Je tedy třeba změny. Informační systémy musí sloužit především státu a jeho občanům! I toto je možné vyčíst ze zprávy NKÚ.