I lékaři často mluví o nárůstu pacientů trpících autoimunitními onemocněními. V některých případech se tyto choroby zařazují do tzv. „civilizačních chorob“. Je možné, že obdobně jako jednotlivci i naše rozvinutá civilizace trpí chorobou, při které útočí na zdravé a užitečné jedince a nebezpečné parazitující metastázy ignoruje.

Určitě nejsem sám, kdo pomáhal rodičům v živnosti či podnikání. Občas jsem o sobotách a nedělích stál u okýnka „Výkup lahví“, či doplňoval zboží. Nevím, zda tenkrát byl jiný volnější zákon, nebo bylo méně inspektorů. Neměli by dnes, po zhlédnutí zpráv, rodiče strach mě nechat pomáhat v obchodě? Dětská práce bez pracovní smlouvy? Co na to sociálka? Také by si přisadila, jaké to mám kruté rodiče, že musím občas trávit soboty dětskou prací za účelem jejich zisku? Víte? Já ne.

Tady je první porucha našeho systému. Je velmi nepředvídatelné, na koho zaútočí a koho nechá být či dokonce podpoří. Vycpaný medvěd v restauraci? Potrestat. Chceš prodávat marmeládu z domova? Zkomplikovat. Prodáváš slipy na náměstí? Zakázat. Tančíš s holým zadkem a genitáliemi na ulici v koženém oblečku ve správný den? Podpořit. Uděláš to jinde? Zavřít. Pokácíš strom bez povolení? Pokutovat. Pustíš do přírody bobra, který ničí staleté parky? Nic. Bobra už ale zastavit nelze, je chráněn až v Bruselu. Pomůžeš ženě rodit doma? Soud. Nezávidím policistům, myslím, že si musí často ťukat na čelo, kdo je dnes zločinec a kdo hrdina. Imunitní systém se zbláznil a ničí to co má bránit a naopak.