Na tržišti jsou mezi několika hezkými stánky dva prodejci, kteří mimo jiných jídel prodávají také klobásy. Rozhodl jsem se pro toho prodejce klobás, před jehož stánkem, jinak krásně upraveným, nebyli hladoví cizinci. A jak jsem pochopil z dalšího vývoje situace, nemohli tam být ani žádní Češi. Nabídka byla převeliká, čtyři druhy klobás. A tak jsem se rozhodl pro klobásu, která nejvíce připomínala „buřta“ z mých dětských let.

Vzpomínám (bydlel jsem s rodiči nedaleko náměstí), že na Náměstí Republiky byl malý skládací stánek na buřty, a když jsem měl na ně chuť, zj. když jsem byl nemocný, klusali moji rodiče ke stánku zakoupit mně dva buřty s hořčicí a chlebem. Později, ještě na základní škole, jsme chodili s několika mými kamarády ze školy dosti často na Václavské náměstí k buřtstánku. Psal se rok 1966 a 1967 a pěkný buřtík stál 3 koruny. 

Později, když už jsem začal od roku 1976 pracovat v Restauracích a jídelnách v Praze 1, kterým patřilo několik buřtstánků právě na Václavském náměstí, jsem za buřta - tak řečenou klobásu - s hořčicí a chlebem, zaplatil (podle velikostní šarže) cca 3,50 Kčs. Byla to prostě jiná doba. Bydlel jsem s manželkou a malým synkem od roku 1982 na Václavském náměstí, v budově Rybárny, a před domem byl buřtstánek. A tak když jsme se rozhodli pro chuť koupit si se ženou klobásu, sjeli jsme výtahem dolů a vyjeli nahoru a bylo to.