Některým poslancům se však toto rozhodnutí nelíbilo, mezi jinými také Karlu Schwarzenbergovi. Ten dokonce deklaroval, že když v parlamentní restauraci nedostane ani pivko, přinese si, když bude chtít, do sněmovny alkohol v placatici. Nevím, zda to mělo být marketingové připomenutí stylu jeho prezidentské kampaně, kdy obrážel hospody s heslem „Na pivo s Karlem!“, nebo zda to mělo být „dopředné“ alibi pro případný budoucí alkoholový poklesek 1. místopředsedy TOP09 Miroslava Kalouska. Jelikož pivo ani víno se v placatici nenosí, představil jsem si, jaký druh tvrdého alkoholu mohl mít kníže na mysli. Nevím proč, ale z nějakého důvodu mě napadl džin. Možná proto, že je na dálku cítit a že by proto mohl být zdrojem veselí v někdy nudném poslaneckém jednání.
Podstatně horší však je, že z placatice pana Schwarzenberga unikl odér jiného džinu, kterého tento politik vypustil do světa ještě jako ministr zahraničních věcí ČR. Je to džin kosovského separatismu a uznání samostatnosti Kosova některými členskými státy EU, mezi jinými i ČR. Již tento případ ukázal, že jednak selhává koordinace zahraniční politiky států EU, a že za druhé některé státy nepodlehly politickému mainstreamu NATO a EU a samostatnost Kosova dodnes neuznaly, mezi jinými i Slovensko. V mezinárodní politice dosud měla – zjednodušeně řečeno – téměř vždy přednost zásada neměnnosti hranic vícenárodního státu před principem sebeurčení některé jeho národnostní části. A to prostě proto, že politická stabilita je velice důležitá a k sebeurčení může dojít pouze za podmínek stanovených mezinárodním právem, navíc zpravidla sankcionovaných rezolucí Rady bezpečnosti nebo Valného shromáždění OSN, popř. jiným aktem mezinárodního uznání. A tak, zatímco Slovensko osvědčilo smysl pro zásadovou politiku, Karel Schwarzenberg otočil na obrtlíku a podpořil gruzínskou vládu v jejím konfliktu s Ruskem a při odmítání separatistických snah proruských republik Abcházie a Jižní Osetie. Dnes Karel Schwarzenberg dodatečně sklízí plody své politiky také na Krymu. Měl by se jednoznačně vyjádřit k tomu, zda má nebo nemá většina etnických Rusů na Krymu právo na sebeurčení (formou samostatnosti nebo připojením k jinému státu) stejně jako etničtí Albánci v Kosovu, nebo jako Osetinci a Abcházci v Gruzii. Autonomní krymský parlament o tom ostatně již hlasoval a výsledky ohlášeného referenda lze také téměř s jistotou předvídat.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21




