Mám na mysli především vítězství populistů, jak k nim došlo ve Velké Británii v případě Brexitu anebo v případě zvolení D. Trumpa prezidentem USA. Oba dva tyto faktory, stejně tak jako prosincové, z hlediska italské vlády neúspěšné, referendum o reformách v Itálii, mohou poznamenat tvář světové ekonomiky v příštím roce. Mohou, ale nemusí. Anebo mohou jen do určité míry…

Vyjednávači z EU i z Británie budou jistě pro svou stranu vyjednávat co nejvýhodnější podmínky odchodu ostrovního království z EU. Pokud to jedna nebo druhá strana přežene anebo se dokonce nedohodnou, může to mít nepříznivé dopady ne mezinárodní obchod, a zejména na ekonomiku Německa, pro které je Velká Británie velkým obchodním partnerem, a také na českou ekonomiku.

Již první měsíce nového amerického prezidenta ve funkci ukáží, zda bude D. Trump vůči obchodním partnerům a konkurentům, jako jsou Čína, Mexiko a Brazílie pokračovat v silácké rétorice z posledních týdnů a měsíců. Osobně se domnívám, že zůstane pouze u verbálních útoků a že praktická politika D. Trumpa v tomto případě narazí na své meze a bude pragmatická.

Zdá se, že americká ekonomika - podle čísel v tabulce - je slušně nastartovaná a již v příštím roce, a zejména v dalších letech, mohou její zvýšené dynamice ještě pomoci programy, které chce Trump zahájit na obnovu a rozvoj zastaralé americké infrastruktury.

Eurozóna sice nezažije nějaké grandiózní nárůsty HDP, ale, co je také důležité, začne se mírně zvyšovat inflace a eurozóna tak vybředne, doufejme, že nadlouho, z deflační bažiny.