1) Respondentů, tedy těch, kteří odpověděli, že se voleb zúčastní, bylo pouhých 511. K tomu, aby byl jakýkoli výzkum reprezentativní, by však bylo potřeba zhruba jednou tolik respondentů (tedy 1 000).

2) Tento „průzkum“, jak nám dr. Herzmann říká: „…je nutné považovat za experiment. Jde o nově vyvinutou metodiku, jejíž přesnost a spolehlivost dosud nemohla být ověřena srovnáním se skutečnými volebními výsledky.“  Sám si tedy uvědomuje nízkou vypovídací schopnost svého „průzkumu“.
 
3) Polovina účastníků průzkumu byla prý oslovena telefonicky. Chtěl bych vidět a slyšet, jak tazatel do telefonu překoktává osmadvacet názvů kandidujících politických stran. To je samo o sobě velmi nepravděpodobné.
 Vznikly zcela pochybné „výsledky“, se kterými se však dr. Herzmannovi dostává široké publicity. Musím konstatovat, že je tak vcelku nechutně manipulováno s českou veřejností.