1) Respondentů, tedy těch, kteří odpověděli, že se voleb zúčastní, bylo pouhých 511. K tomu, aby byl jakýkoli výzkum reprezentativní, by však bylo potřeba zhruba jednou tolik respondentů (tedy 1 000).
2) Tento „průzkum“, jak nám dr. Herzmann říká: „…je nutné považovat za experiment. Jde o nově vyvinutou metodiku, jejíž přesnost a spolehlivost dosud nemohla být ověřena srovnáním se skutečnými volebními výsledky.“ Sám si tedy uvědomuje nízkou vypovídací schopnost svého „průzkumu“.
3) Polovina účastníků průzkumu byla prý oslovena telefonicky. Chtěl bych vidět a slyšet, jak tazatel do telefonu překoktává osmadvacet názvů kandidujících politických stran. To je samo o sobě velmi nepravděpodobné.
Vznikly zcela pochybné „výsledky“, se kterými se však dr. Herzmannovi dostává široké publicity. Musím konstatovat, že je tak vcelku nechutně manipulováno s českou veřejností.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
