Předseda lidovců Bělobrádek, ve shodě s realitou, uvedl, že dostavba jaderných bloků nemůže být v současné situaci rentabilní a že se musíme smířit s tím, že elektřinu z těchto bloků bychom dotovali. Avšak i on horoval za dostavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech a nejlépe i jednoho bloku v Temelíně. Jde podle něho o otázku strategie a bezpečnosti, neboť Evropa se musí stát energeticky nezávislou na Rusku. Lidovecký předseda zapomněl mezi vyššími cíli – strategie a bezpečnost – uvést ten zásadní – a to, že na dostavbu bloků tlačí i různé lobbystické skupiny. A že to bude stát opravdu hodně, hodně peněz. Řekl bych, že konečný účet za výstavbu dvou bloků se bude pohybovat mezi 300 – 400 miliardami korun.

Předseda Bělobrádek také zapomněl zmínit, že plyn, o nějž v Ukrajinské krizi zejména jde a kterého např. na Slovensko údajně přes Ukrajinu proudí o polovinu méně, než by mělo, skutečně z jádra neuděláme. Ani kdybychom dostavěli každé české jaderné elektrárně deset nových bloků. Ukrajinská (nebo ruská) krize není krizí elektrické energie, ale zejména krizí plynovou. A další věcí, kterou P. Bělobrádek veřejnosti neosvětlil, je, proč bychom zrovna v České republice, která se s 20 % vyvezené zde vyrobené elektrické energie (to odpovídá roční produkci JE Temelín) řadí na 5. místo mezi světovými vývozci elektřiny, měli za stovky miliard stavět další bloky, jež by produkovaly elektřinu, kterou bychom pak vyváželi do Německa či Rakouska, a to za ceny, na něž by dopláceli čeští daňoví poplatníci.

Dále pan Bělobrádek pozapomněl uvést, že Česká republika odsouhlasila všechny tři hlavní cíle Klimaticko-energetického balíčku na rok 2030. Ty jsou: 1.) snížení emisí CO2 o 40 %, 2.) zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 27 % a za 3.) snížení spotřeby energie o 30 %.