Vzpomínám si, jak byl D. Rath přivlečen, jako sériový vrah Čikalito, do Poslanecké sněmovny, jejímž byl členem, aby byl exemplárně zbaven imunity. Kolem sněmovny se v té době konaly hotové policejní manévry, chyběly snad jen ponorky hlídkující na Vltavě. Monstróznost celé policejní akce měla bičovat veřejné mínění a hysterizovat atmosféru ve sněmovně, tak aby se snad nějaký větší blok poslanců neodvážil hlasovat proti vydání D. Ratha.

Ostatně, případné pochyby zákonodárců již předem vyřešila předsedkyně sněmovny M. Němcová, osoba s právním vědomím Andyho, jezevčíka mé bývalé ženy. Vydala D. Ratha do rukou „světské spravedlnosti“. Tedy, již ona sama jej prakticky zbavila imunity během pár minut po jeho zatčení.

Na můj ve sněmovně několikrát opakovaný dotaz, jak mohla tak geniálně rychle rozhodnout ve velmi složité věci, vůbec neodpověděla. Raději se zcela zbaběle schovala v útrobách sněmovny a objevila se až na hlasování o vydání. Věděla proč.

D. Rath byl Němcovou původně v červnu 2012 zbaven poslanecké imunity na základě nedostatečného zdůvodnění. V odůvodnění ve sněmovně se objevilo odvolání na údajné předražené zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Původní zbavení imunity D. Ratha se však ukázalo jako věcně a právně nedostatečné. Po čtvrt roce bylo proto nutné jít do sněmovny znovu, s jiným zdůvodněním. Už tehdy mělo být alespoň části poslanců jasné, že jsou manipulováni.

Musím ovšem říci svůj dojem, který jsem nabyl od prvního dne jeho zatčení. D. Rath byl odsouzen již na počátku, ačkoli proti němu nebylo přímých důkazů. Média hysterizovala atmosféru proti němu a opírá se přitom o dojmy, emoce a myšlenkové konstrukce.