V řadách dvou dosud opozičních stran, republikánů a nacionalistů, je několik zajímavých osobností a ekonomů, kteří mohou vytvořit tým schopný úspěšně řešit současné problémy státu.

Případná vláda s účastí jedné jasně proevropské (republikáni) a jedné levicově-nacionalistické strany (Demokratická strana) bude mít zájem přerušit současnou zahraničněpolitickou linii Turecka a jeho neoosmanské snění, což bude ve svých důsledcích znamenat normalizaci vztahů nejen s Izraelem, ale také se Sýrií a Egyptem, kde Erdogan dlouhodobě podporoval Muslimské Bratrstvo, ale také s Libyí.

V každém případě, pokud v Turecku dojde k ustavení této vlády, bude to minimálně na čas znamenat konec plíživé a promyšlené islamizace této země.