Zdá se tedy, že marketingová masáž, která měla Rusko vykreslit jako manichejský příklad zla a V. Putina jako monstrum, je českými občany vnímána vcelku střízlivě.

Dragounská jízda amerických bojových vozidel měla zřejmě podnítit „bojového ducha“ českých občanů. Troufám si však tvrdit, že i nadále nebude zdrcující většina českých občanů (podle Medianu zatím 70 %) situaci na Ukrajině vnímat jako něco, co by je mělo znepokojovat.

O to více jsou zarážející hrubé urážky i vyhrožování, které se řinou z úst zejména tzv. přátel pravdy a lásky vůči těm, kteří mají na průjezd americké kolony jiný názor než oni. Vrcholné číslo předvedl v dnešním rozhovoru v LN bývalý velvyslanec v Rusku a USA, který dokonce hovořil o tom, že mu konání protestujících „přijde jako hraničící skoro až s vlastizradou“.

Podobné výkřiky utiskované duše by opravdu z úst služebníka, byť třeba bývalého, demokratického státu zaznívat neměly.

Jak se však zdá, střízlivý názor na konflikt na východě Ukrajiny a na roli Ruska v něm zaujímá většina českých občanů. Urážky možná mohou vyvolávat virtuální realitu, nikoli však skutečnou náladu ve společnosti.

Pokud měl být průjezd vojsk testem možnosti návratu k myšlence zřízení americké vojenské základny na českém území, myslím, že marketingoví odborníci, kteří se snaží hysterizovat situaci, pochopili, že celá věc nebude vůbec snadná.

Protiválečně naladěni totiž nejsou v české společnosti pouze komunisté a „přítel Ruska“ J. Vyvadil, z něhož se protiruští propagandisté snažili udělat popletu sloužícího velkoruským zájmům, ale široké vrstvy české společnosti.

Příště bych k podobné věci uvítal také jasné stanovisko zatím ještě největší české politické strany – ČSSD. Je to jedna z věcí, ke kterým tato strana neřekla svůj jasný názor.