Jak se zdá, páteční a sobotní sjezd ČSSD takovouto úlohu zrovna nesplnil. Delegáti sjezdu vyhověli naléhání předsedy ČSSD Sobotky a zvolili mu do vedení strany ty lidi, které chtěl. Z hlediska Sobotky je to volba logická, z hlediska budoucího vývoje ČSSD už méně.

Sobotka se velmi pravděpodobně, tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou, připravuje ke své poslední volební kampani coby lídr strany. Nejnovější průzkum TNS Kantar ukazuje totiž reálnou sílu dvou největších politických rivalů, tedy hnutí ANO a ČSSD, a to v poměru 32 % ku 15 %.

Babiš jistě ve volbách nebude mít třetinu hlasů, ale sociální demokracie by velmi pravděpodobně, pokud by byly volby nyní, neměla zdaleka ani těch 15 %, které ji přisuzuje průzkum TNS Kantar(v průzkumu Médea Research z minulého týdne by ČSSD dosáhla na 14, 1 %).

Zdá se, že vývoj volebních preferencí je pro ČSSD dlouhodobě nepříznivý a preference této strany se pohybují na sestupné trajektorii, která v říjnových sněmovních volbách může vyústit ve výsledek 10-12 % hlasů. Sjezd, pokud by měl dramatickou koncovku a přinesl by něco jiného nežli nudu, by byl jistě schopen přerušit tuto trajektorii, tak aby nabrala trochu jiný směr. Sjezd ovšem vydal signál, že ČSSD preferuje stabilitu, dalo by se říci spíše stojaté vody, stagnaci před dynamikou a novými lidmi.

J. Tejc jistě není dokonalost sama, ale pokud by byl členem vedení ČSSD, byl by to zajímavý rozpor, který by mohl zvýšit dynamiku celého vedení ČSSD. Rozumný předseda ČSSD by jistě netrval na tom, aby za sebou a vedle sebe měl jednobarevné vedení, které mu při diskuzích odpovídá pouze ozvěnou jeho hlasu.