Armáda se pak vždy po čase vrátila do kasáren a předala moc novým mocenským strukturám, politickým stranám a jejích reprezentantům, u kterých viděla alespoň nějakou záruku sekulárního a i jinak racionálního vývoje státu.
Také tentokrát došla část armády k názoru, že islamizace státu pokročila natolik zásadním způsobem, že je třeba provést výměnu v čele země.
Prezident Erdogan však puč, který byl řízen, jak se ukazuje, jen menší částí armádních velitelů, ustál. Armáda již neměla při převratu takovou sílu jako v minulosti, protože Erdogan dokázal během řady let, co je u moci, vyměnit významnou část důstojnického sboru a do vedoucích pozic postavil vojáky, kteří k němu nemají vyhraněně nepřátelské stanovisko nebo jsou k němu loajální. Armáda v Turecku prostě už přestala být silou schopnou provést státní převrat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV