Nejsem příznivcem Lubomíra Volného. Choval se ke mně častokrát nepřátelsky ve Výboru pro evropské záležitosti v české sněmovně, pokoušil se mi vnutit svůj byznys s chudobou v Ostravě, setrvale mě pomlouvá a obecně se těžko hledá jakákoliv pozitivní hodnota jeho chování. Vrcholu pro mě došel, když svým nájemníkům před lety řekl, že je vyhodí na ulici a mám se o ně postarat já, když už kritizuji jeho obchod s chudobou. Nakonec naštěstí vycouval, ale několik týdnů jsme se zcela vystresovanými lidmi museli řešit jejich nejbližší přežití. Podobně se chová i k dalším lidem, pranice za pultíkem Sněmovny je jenom špička jeho potřeby být viděn. Přesto váhám, jestli smazat jeho stránku na Facebooku bylo moudré rozhodnotí.

Velké on-line platformy, jako je Facebook, Twitter a další, hrají v dnešním informační společnosti čím dál tím větší roli. Propojují miliony nebo přímo miliardy uživatelů, a zásadně tak ovlivňují, jaké informace se k nám dostávají. Stránky na nich - jako byla třeba ta Volného nebo v minulosti Donalda Trumpa na Twitteru - tak mají co do počtu čtenářů podobný dosah jako velké celostátní noviny.
Zavřeli byste novinovou redakci? To je složitá otázka - na jedné straně je zde svoboda projevu, zároveň asi kdyby ony noviny systematicky lhaly, vyvolávaly nenávist či šířily poplašné zprávy, soud by jejich uzavření nařídil. Problém fungování současných velkých online platforem je v tom, že rozhodnutí takového významu jsou zde přijímána bez soudu a pouze na základě rozhodnutí někde uvnitř Facebooku.