První úsměvný bod nalezne čtenář hned na začátku dokumentu, kde Andrej Babiš občanům slibuje efektivní sestavování a plnění státního rozpočtu. Tento slib v historickém kontextu působí opravdu zábavně. Jako ministr financí toho nikdy nebyl schopen a příjmy rozpočtu predikované jím řízeným resortem vždy dopadly absolutně jinak, než sliboval. V roce 2015 se seknul v rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu o necelých 40 mld. Kč, v roce 2016 dokonce o 130 mld. Kč a rok 2017, ač má podle původních predikcí skončit v 60 miliardovém schodku, skončí pravděpodobně vyrovnaně. Stejně lze zapochybovat i nad rozpočtem na příští rok, nad jehož přípravou se vystřídali jak on, tak ministr Pilný, či současná ministryně financí Alena Schillerová.

Dalším velkým slibem vlády je zrušení superhrubé mzdy, který občanům dala již předchozí vláda vedená premiérem Bohuslavem Sobotkou. Ministerstvo financí řízené právě nynějším premiérem však tomuto závazku nedávalo šanci a od začátku blokovalo jeho splnění. Pod heslem „Když nechceš něco vyřešit, vytvoř si pracovní skupinu" se o zrušení superhrubé mzdy na ministerstvu financí pořád jen „kecalo" a až nyní nás prý opravdu čeká zrušení tohoto nesmyslu. Na mysl přichází jen otázka, proč se tomu ale zuby nehty doteď na ministerstvu tak strašně bránili?

Spolu s tím slibuje Andrej Babiš i změnu sazeb daně z příjmu fyzických osob na 19 % z hrubé mzdy a zachování stávající solidární zvýšené daně zavedením sazby 24 % z hrubé mzdy. Tento plán přinese státnímu rozpočtu výpadek zhruba 10 mld. Kč.

Další daňovou úpravu chystá nová vláda v oblasti DPH. Babiše neopustila touha po zlevňování točeného piva (výpadek příjmů SR cca 180 mil. Kč) a řezaných květin (výpadek příjmů SR cca 300 mil. Kč). Nikdy však nevysvětlil, proč zrovna tyto dvě položky a ne jiné. V souvislosti s názorovými veletoči jeho nepřiznaného koaličního partnera Tomia Okamury v otázce DPH na pivo se však nabízí odpověď, že tato změna zřejmě asi platí na určitou skupinu voličů.

V programovém prohlášení vlády se pak tyto návrhy objevily společně s nižším DPH na vodné a stočné (výpadek příjmů SR cca 1,2 mld. Kč) a službami s vysokým podílem lidské práce.

Nový předseda vlády se také dlouhodobě zaklíná sociálně demokratickým návrhem na snížením DPH u základních potravin, a ač si ho osvojil a ještě stále o něm nepřestal mluvit, v programovém prohlášení vlády jej bohužel nenajdete.
Zásadní pro ohrožení příjmů státního rozpočtu je pak Babišovo lavírování nad snižováním sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem, které sice podmiňuje vývojem státního rozpočtu a zadlužení státu, sám si ale musí být vědom, že jeho nápad z volebního programu na snížení sociálního pojištění hrazené zaměstnavatelem o 2–5 % by udělalo díru do státní kasy v rozmezí mezi 20 až 60 mld. Kč.

Poslední významný zásek fiskální sekyrou do státního rozpočtu pak představuje návrh na prosazení zavedení slevy ve výši 500 Kč měsíčně na sociálním pojištění za zaměstnance, jako kompenzace výdajů na dojíždění za prací. Tato sleva by podle odhadů mohla státní rozpočet přijít zhruba na víc jak 20 mld. Kč ročně.

Podtrženo sečteno, při zavedení všech daňových slev by státní kasa mohla ročně přijít ve střízlivé variantě o 50 mld. Kč, v té odvážnější o víc jak 100 mld. Kč.

Líbivá politika vlády prostě něco stojí a nižší příjmy sebou logicky musí přinést i nižší výdaje, horší a méně dostupné veřejné služby atd. To si musí každý, kdo navrhuje takováto snížení, být vědom. Možná proto už začínáme slýchat z úst Babišových ministrů cosi o nadstandardech, či o nutnosti stonání na směny. Já osobně bych stál o lepší Česko, bohužel ne podle programového prohlášení Babišovy vlády. To sice slibuje, že bude líp, jen neříká, kde na to všechno vezme.