Šíité v celém regionu okamžitě rozhořčeně protestovali a pochopitelně nejvíce v Iránu, kde šíité mezi 77 milióny obyvatel reprezentují asi 95%, což je zhruba třetina všech šíitů na světě. „Spontánní hněv ulice“ se obrátil proti zastupitelskému úřadu Saúdské Arábie, jehož budovu demonstranti zasypali zápalnými lahvemi. Tento útok na ambasádu okamžitě odsoudil nejen prezident Hasan Rúhání, ale i nejvyšší duchovní vůdce Iránu ajatolláh Ali Chamejní. To však nezastavilo sunnitské státy, jako je například Bahrajn, Kuvajt, Katar či Spojené arabské emiráty, aby buď spolu se Saúdskou Arábií přerušily diplomatické vztahy s Iránem, nebo je aspoň snížily či odvolaly velvyslance. A je tu nový sunnitsko-šíitský konflikt, který ohrožuje nejen dohodu s Iránem, ale především mírové řešení války v Sýrii. Totéž platí o válce v Jemenu, kde Saúdská Arábie nedávno srovnala se zemí nemocnici, čemuž světová média věnovala jen omezenou pozornost. A kde se o této válce mezi jednou z nejbohatších zemí a jednou z nejchudších zemí světa mají dozvědět čeští občané?
Doleva! ČSSD se v žádném případě nemíní vyjadřovat k tomuto sporu, jehož kořeny sahají až do 7. století, tedy do roku 632, kdy zemřel islámský prorok Muhammad. Nemůžeme však mlčet k popravě duchovního al-Nimra, který ve svém boji za práva šíitů v Saúdské Arábii podporoval i myšlenku odtržení Východní provincie, kde jsou šíité většinovým obyvatelstvem, ale nikdy nevyzýval k násilí, natož k terorismu. Absence ostrého odsouzení tohoto nezpochybnitelného porušení základních lidských práv dokazuje rozsáhlou toleranci dvojího metru. Pokud by Irán takto popravil sunnitského duchovního nebo třeba Kuba bojovníka za lidská práva, tak by takovýto zločin jistě odsoudil téměř celý svět. Kritika bohaté a vlivné Saúdské Arábie sice z některých míst zazněla, ale nebyla ani ostrá, ani příliš hlasitá. Doleva! ČSSD vyjadřuje politování, že ostré odsouzení popravy nezaznělo ani z MZV ČR.
Fakta, která máme zatím k dispozici, neprokazují, že by za popravou stál 14 století starý náboženský spor mezi muslimy, který lze – i když poměrně zjednodušeně – přirovnat ke středověkým válkám mezi katolíky a protestanty, neboť jde o rozdílnou interpretaci stejného náboženského zdroje. Spíše to vypadá, že šlo – jako často – o ropu a o peníze. Největší saúdská ložiska ropy se totiž nacházejí právě v šíitské Východní provincii. Pokud by došlo k jejímu odtržení, tak se Saúdská Arábie náhle stane poměrně chudou zemí, čímž by jistě ztratila své nynější mocné spojence. Klerik Nimr Baqr al-Nimr vybízel ke svobodným volbám, které – pokud by se vůbec mohly uskutečnit – velmi pravděpodobně vedly k osamostatnění Východní provincie. Odtrhnout část území od suverénního státu je jistě kontroverzní, i když by to bylo z vůle většinového obyvatelstva. Odtržení Kosova bylo přijatelné, ale odtržení Krymu se dodnes trestá protiruskými sankcemi. Ani tyto skutečnosti nic nemění na faktu, že popravu duchovního al-Nimra je třeba jednoznačně odsoudit.
Historie konfliktu mezi sunnity a šíity má svá krvavá období, i když nesrovnatelná, například s Třicetiletou válkou, v níž zahynulo asi 8 miliónů křesťanů, ale i velmi dlouhá období mírového soužití. Prohloubení tohoto konfliktu je v 21. století významné od americké invaze do Iráku v březnu 2003. K této události se vztahuje i vznik teroristického tzv. Islámského státu (IS). Šíité patří mezi nejčastější oběti teroristů z IS, kteří je vraždí, neboť je nepovažují za muslimy. Tzv. Islámský stát jistě uvítal popravu al-Nimra a jistě tleská i nově vzniklé arabské koalici proti Iránu, který patří k jeho nejdůslednějším oponentům. A radost mu jistě dělá i naše mlčení k popravě jeho nepřátel. Doleva! ČSSD nemlčí.
Jaroslav Foldyna, Jan Kavan, Lukáš Ulrych – mluvčí
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
