Šíité v celém regionu okamžitě rozhořčeně protestovali a pochopitelně nejvíce v Iránu, kde šíité mezi 77 milióny obyvatel reprezentují asi 95%, což je zhruba třetina všech šíitů na světě. „Spontánní hněv ulice“ se obrátil proti zastupitelskému úřadu Saúdské Arábie, jehož budovu demonstranti zasypali zápalnými lahvemi. Tento útok na ambasádu okamžitě odsoudil nejen prezident Hasan Rúhání, ale i nejvyšší duchovní vůdce Iránu ajatolláh Ali Chamejní. To však nezastavilo sunnitské státy, jako je například Bahrajn, Kuvajt, Katar či Spojené arabské emiráty, aby buď spolu se Saúdskou Arábií přerušily diplomatické vztahy s Iránem, nebo je aspoň snížily či odvolaly velvyslance. A je tu nový sunnitsko-šíitský konflikt, který ohrožuje nejen dohodu s Iránem, ale především mírové řešení války v Sýrii. Totéž platí o válce v Jemenu, kde Saúdská Arábie nedávno srovnala se zemí nemocnici, čemuž světová média věnovala jen omezenou pozornost. A kde se o této válce mezi jednou z nejbohatších zemí a jednou z nejchudších zemí světa mají dozvědět čeští občané?

Doleva! ČSSD se v žádném případě nemíní vyjadřovat k tomuto sporu, jehož kořeny sahají až do 7. století, tedy do roku 632, kdy zemřel islámský prorok Muhammad. Nemůžeme však mlčet k popravě duchovního al-Nimra, který ve svém boji za práva šíitů v Saúdské Arábii podporoval i myšlenku odtržení Východní provincie, kde jsou šíité většinovým obyvatelstvem, ale nikdy nevyzýval k násilí, natož k terorismu. Absence ostrého odsouzení tohoto nezpochybnitelného porušení základních lidských práv dokazuje rozsáhlou toleranci dvojího metru. Pokud by Irán takto popravil sunnitského duchovního nebo třeba Kuba bojovníka za lidská práva, tak by takovýto zločin jistě odsoudil téměř celý svět. Kritika bohaté a vlivné Saúdské Arábie sice z některých míst zazněla, ale nebyla ani ostrá, ani příliš hlasitá. Doleva! ČSSD vyjadřuje politování, že ostré odsouzení popravy nezaznělo ani z MZV ČR.