Pro ty, kteří v posledních týdnech či měsících nejsou v obraze, zejména co se komunální politiky týče, rychlé zasvěcení: Máme tu jeden historický objekt, který se "honosí" oficiálním názvem Spolkový a kulturní dům Slavie (lidově a s lehkým bolševickým nádechem nazýván také Armáďák). Ačkoliv je to architektonicky velmi zdařilá a výjimečná stavba, péče, která by měla být objektu věnována opravdu ani zdaleka neodpovídá její hodnotě. Nutno podotknout, že nejedno "řešení" už na stole bylo. Zrovna nedávno zástupci radnice přišli například s návrhem uzavřít s vítězem koncesního řízení smlouvu, která nového provozovatele zaváže k rekonstrukci Slavie v celkové výši 150 miliónu korun s tím, že město mu tento finanční obnos postupně splatí. Navíc bude potřeba kulturní dům udržet 15 let v provozu. Nelze snad ani vznést slovo proti tomuto návrhu (ale přeci jen: odkdy je "udržet" synonymem pro "rozvíjet"?). Jenže se prý ukázalo, že příprava koncesního řízení je aktuálně nad síly města, což návrh z tohoto stolu zase smetlo. Oficiálně je vyhlášen stav odložení rekonstrukce na konec roku 2019 – to jsou však pouhé odhady, tudíž pravděpodobně jen další kapitola oné neverending story, kterou slýcháme už více než osm let. A tak se mi do mysli vtírá nepříjemné podezření, jestlipak se neplánuje počkat ideálně až Armáďák definitivně spadne a potom už se nebude potřeba bavit o nějaké té rekonstrukci… Konec konců vždyť Slavie je sice od počátku spolkový dům, ale německý!

Navíc dnes kulturní život Slavie připomíná spíše stav hibernace, protože prostory dvou klíčových klubů, kterým se dařilo "kulturák“ držet na nohou, jsou vyprázdněné poněkud předčasně. Ale jejich provozovatelům se naprosto nedivím. Kdo by přeci chtěl "rozvíjet" svůj podnik několik let v naprosté nejistotě?