Zástupci kraje argumentují zkušeností ze zahraničí a možností lehce přilákat nové investory. Soukromník by ale dokázal hospodařit výrazně efektivněji, a tím by zajistil i lepší rozvoj areálu. Veřejný sektor by neměl v takto komerčním prostředí sám podnikat, a tím konkurovat ostatním subjektům.
Brněnský technologický park je podnikatelský park, který nabízí pronájem prostor pro kanceláře, výzkum a lehký průmysl společně s prostorami pro odpočinkové aktivity a služby. V současné době zde sídlí 21 společností, které zaměstnávají přes 5 000 pracovníků. Jeho hlavní výhodou je umístění vedle kampusu VUT a výzkumných center CEITEC (Středoevropský technologický institut) a AdMaS (Advanced Materials, Structures and Technologies), díky čemuž nabízí technologický park možnost spolupráce jak se samotnou univerzitou, tak i s ostatními institucemi. Navíc se může pochlubit širokou nabídkou kvalifikovaných absolventů technických oborů. Developerem projektu je akciová společnost Technologický Park Brno, která je společnou investicí města Brna a soukromé společnosti P&O Estates.
Před nedávnem se ovšem společnost P&O Estates rozhodla, že se jí nadále nevyplatí tohoto projektu účastnit a nabídla svůj vlastnický podíl k ke koupi. Zájem projevil soukromý investor a překvapivě i zástupci Jihomoravského kraje. Podle nich je například v zahraničí naprosto běžné, že technologické parky provozuje veřejný sektor a soukromník disponuje pouze minimálním podílem. Tvrdí, že tímto krokem může kraj s městem spojit síly, pomoci svými zdroji k rozvoji této lokality a přilákat sem nové zahraniční investory. Z těchto důvodů se Jihomoravský kraj nakonec rozhodl nabídnout za padesát procent akcií více než půl miliardy korun a soukromého zájemce přeplatil.
Souhlasím s tím, že je lepší, aby areál vlastnil buď pouze soukromý, nebo výhradně veřejný sektor. Spolupráce obou není vhodná a moc dobře nefunguje. Ukázalo se to například na nedávném sporu, kdy město Brno zabránilo společnosti P&O Estates vlastnící stejný podíl akcií ve výplatě dividendy ze zisku. Nemyslím si ovšem, že se kraj vydal správnou cestou. Pro další rozvoj technologického parku je totiž nutná nová výstavba, a ta je podle zkušeností v případě veřejného investora výrazně nákladnější. Soukromník zkrátka dokáže hospodařit efektivněji. Navíc Jihomoravský kraj pravděpodobně nebude mít na větší investice do areálu peníze, jelikož si už tak bude muset na nákup poloviny akcií půjčit.
Jak je vidět, tak hlavním úkolem Technologického Parku Brno je výstavba a pronájem komerčních prostor. Kraj se zde společně s městem Brnem snaží dělat běžnou realitní činnost, ve které je ovšem veřejný sektor z pravidla velmi neefektivní. Myslím si, že soukromý subjekt by dokázal zajistit lepší hospodaření, a tím i rychlejší rozvoj oblasti. Kraj by měl určitě primárně splatit své existující miliardové dluhy, než se rozhodne zadlužit ještě víc.
David Pokorný
člen Republikového výboru Svobodných, zastupitel města Brna
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
