S návrhem na výše uvedené změny přichází poslanci politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), o čemž se lze více dozvědět ZDE. V době, kdy čelíme demografickému propadu, bychom si měli všímat, jak k současnému neblahému stavu přispěli i naši politici. Pokud se někdo zajímal, jak mohlo dojít k tomu, že za doby komunismu se pracující rodiny s více dětmi měly lépe, měli bychom se přesunout do roku 1993, kde byl 1. lednem přijat zákon o dani ze mzdy fyzických osob.

Mlžení je zvůle

Je na čase se podívat i na výplatní pásku z našeho zaměstnání, která obsahuje kompletní vyúčtování mzdy. Na ní můžete najít superhrubou mzdu, výši sociálního a zdravotního pojištění, slevu na dani poplatníka a zálohu na dani z příjmu. Pokud máte děti a uplatňujete odpočet na ně, tak se na výplatní pásce objeví ještě daňové zvýhodnění na vyživované dítě či děti a daňový bonus. V případě rodin, kde čistý příjem nepřesahuje 2,7násobek životního minima, na výplatní pásce uvidíme ještě nadepsanou položku přídavek na dítě. Co se týká úplných mzdových nákladů – základů pro výpočet daně či tzv. superhrubou mzdu, tak vše zavedl Vlastimil Tlustý, který byl ministrem financí v roce 2006 až 2007. Ministr Tlustý tenkrát částečně odkryl nový zákon o dani z fyzických osob. Poté ministr Kalousek, Eduard Janota, Babiš a nyní ministryně Schillerová chystají zrušit vykazování superhrubé mzdy. Pravda je taková, že nechtějí vykazovat pravdivou výši odvodů zaměstnanců. Ministři se snaží mlžit, že pokud pobíráte hrubou mzdu ve výši 30 tisíc, máte čistou mzdu ve výši 22 740 Kč, což znamená, že odvedete cca 24,2 % státu. Ve skutečnosti při mzdě 30 tisíc činí kompletní mzdové náklady zaměstnavatele 40 200 Kč. Pokud tedy zdaníme částku 40 200 Kč, pak při čisté mzdě 22 740 Kč přesahuje výše odvodů 43,4 %. Tento kalkul ze strany ministra financí, tj. vykazovat tzv. hrubou mzdu místo částky, který má pro svého zaměstnance připravenou zaměstnavatel, je ze zvůle ministerstva financí. Na výplatní pásce totiž musí zaměstnavatelé vykazovat mnohem nižší náklady na zaměstnance ve formě hrubé mzdy, než která ve skutečnosti je – a to s úplnými mzdovými náklady za jednotlivého zaměstnance.

Kouzla s čísly – v čí neprospěch?

Pokud se zamyslíme, zjistíme, že část odvodů ze mzdy tvoří pojištění – sociální a zdravotní, ne daně. Při hrubé mzdě ve výši 30 tisíc korun a úplných mzdových nákladech 40 200 Kč je ovšem celkový odvod sociálního a zdravotního za zaměstnavatele i zaměstnance ve výši 13 440 Kč. Zbytek jsou tzv. daně. Abych tyto údaje dále vysvětlila, uvedeme si to na příkladu při vykazování sociálního pojištění (dále SP) a zdravotního pojištění (dále ZP), které spočívá při vykazování SP a ZP jako nákladu zaměstnavatele. Problém vidím v tom, že jde o peníze, které má zaměstnavatel přímo připravené pro konkrétního zaměstnance. Použijeme uvedený příklad ve výši 40 200 Kč. To, že mzdová účetní vezme část sociálního pojištění a zdravotního pojištění k tíži zaměstnanců, je jen mlžením pro pracujícího občana a tzv. mlžení údajného danění za zaměstnance a následně zaměstnavatele. Další nesprávné údaje na výplatní pásce je právě na téma, které jsem již předeslala výpočtem o skutečném pojištění, vztaženo k částkám vykazovaným jako pojistné na výplatní pásce (za zaměstnavatele i zaměstnance). 

U sociálního pojištění (SP): Zaměstnanec odvede dle zákona za sebe 6,5 % na důchodové pojištění a za zaměstnavatele 25 % za sociální pojištění. SP za zaměstnavatele se skládá ze tří položek: důchodové pojištění ve výši 21,5 %, nemocenské pojištění 2,3 % a ze třetí položky příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %. Tyto položky jsou stanoveny zákonem. Z těchto tří položek pouze jedna odpovídá skutečnému pojištění, a to položka nemocenské pojištění ve výši 2,3 %, která se skládá ze čtyř druhů peněžitých dávek: nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství.