Vážený pane premiére, vážený pane ministře obrany, vojáci a vojačky Armády České republiky,

na minulých velitelských shromážděních jsme se zabývali výstavbou naší armády, a to jak z personálních, tak materiálních hledisek. Dnes bych chtěl mluvit o něčem jiném. Chtěl bych mluvit o nasazení naší armády v zahraničních misích, a to především v Afghánistánu.

Není nic důležitějšího než lidský život, a pokud připouštíme oběti tohoto života, musíme se vždy ptát, proč. Po některých ztrátách, které jsme v Afghánistánu utrpěli, se objevily pochybnosti o smyslu této akce. Tyto pochybnosti nedávno vyjádřil například i bývalý ministr zahraničí. Je tedy třeba klidně a věcně argumentovat bez jakékoli hysterie a říci důvody, pro které Armáda České republiky má ne jenom v Afghánistánu zůstat, ale jako prezident a jako vrchní velitel ozbrojených sil budu podporovat i její případné navýšení, protože se domnívám, že jedině tímto způsobem, a nikoli ústupem z boje, dokážeme bojovat proti islámskému terorismu, tedy proti islámskému hnutí Tálibán.

Pokusme se nejdříve vyvrátit některé mýty, které se kolem této operace vyskytují. První mýtus tvrdí, že tato akce nemá podporu Rady bezpečnosti OSN. Není-li to záměrná lež, pak je to minimálně neznalost, protože operaci Resolute Support podpořila jednomyslná rezoluce Rady bezpečnosti OSN z prosince 2014.

Druhý mýtus zní, že do Afghánistánu máme přinést demokracii. Chci vám říci, že není hloupější argument, protože demokracie se neexportuje na bodácích. V Afghánistánu jsme proto, abychom bojovali proti islámskému terorismu.