Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci,

doufám, že mi dovolíte, abych vás takto oslovil, neboť jsem byl sám šest let poslancem v této Sněmovně. Chtěl bych vám především blahopřát k vašemu zvolení a popřát mnoho úspěchů ve vaší práci, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. To za prvé.

Za druhé, chtěl bych poděkovat i těm poslancům, kteří zde v minulosti pracovali a kteří již nebyli zvoleni, ať už proto, že nekandidovali, anebo proto, že jim voliči nedali důvěru. Myslím, že za svoji čtyřletou práci si toto poděkování zaslouží. Nu a protože stará generace má takovou tendenci zaplavovat veřejné prostranství nevyžádanými radami, které mladá generace přijímá se shovívavým úsměvem, dovolte mi, abych vám dal jednu jedinou radu, která je současně přáním. Přeji vám, abyste nikdy neztratili kontakt se svými voliči a abyste naopak tento kontakt trvale rozšiřovali a nespoléhali se jenom na kontakt v době předvolební kampaně.

Vím, že malostranské paláce jsou útulné, ale občané nejsou uvnitř, občané jsou vně! Víme, že poslanecké dny a poslanecké kanceláře zrovna nepřekypují dychtivými občany, kteří se chtějí setkat se svými poslanci, a snad právě proto je dobré, nejdou-li občané za politiky, aby politici šli za lidmi, kamkoli - na náměstí, do sálů, třeba i do hospody, proč ne. Aby nebyli jenom ozvučnou deskou, ale sami říkali své názory a poslouchali i názory občanů České republiky, protože jenom v dialogu se rodí pravda.

Poslední, co chci v rámci tohoto přání říci, je jedna nezdvořilá poznámka. Nemám rád, když politici přijdou do podniku, setkají se s vedením tohoto podniku a nesetkají se se zaměstnanci. Nemám rád, když politici přijdou do města nebo obce, setkají se s místním zastupitelstvem a nemají odvahu, možná čas, setkat se s občany. Přejme si, aby vaše práce zahrnovala i tento kontakt, a jako prognostik vám mohu slíbit, že tím výrazně zvýšíte pravděpodobnost svého dalšího znovuzvolení.