Šlo o reakci tehdejšího vedení Prahy na ukončení 2. světové války, kdy byla Koněvova vojska vítána jako osvoboditelská. Jeho aktivity po konci války však měly značně represivní charakter a jsou v rozporu s kvalitami, které jsou od čestných občanů Prahy očekávány. Radou odsouhlasený návrh na odebrání čestného občanství tedy vychází ze současného stavu historického poznání osoby maršála Koněva. Návrh bude ještě schvalovat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

„Maršál Koněv se stal čestným občanem Prahy kvůli dobovému kontextu a některé jeho činy byly během minulého režimu zamlčovány. Díky současnému historickému poznání ale víme, že šlo přinejmenším o kontroverzní postavu. Koněv například po konci války rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi, kde takto zavraždil 150 civilních obyvatel včetně dětí. Tento, ale i další jeho represivní činy jsou v rozporu s tím, co je od čestných občanů Prahy očekáváno,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, který návrh na odnětí čestného občanství podal.

K dalším historicky prokázaným skutečnostem patří mimo jiné i to, že již v květnu 1945 sovětská kontrarozvědka Směrš z Prahy a okolí odvlekla stovky československých občanů ruské národnosti, kteří odešli do exilu po bolševické revoluci v roce 1917. Byl mezi nimi i bývalý carský důstojník a československý generál ruského původu S. Vojcechovský. S výslovným souhlasem maršála Koněva pak byl zatčen i generál A. A. Vlasov, jehož Ruská osvobozenecká armáda se z taktických důvodů přidala k pražským povstalcům a přispěla k jejich úspěšnému boji.