V nedávné době, proběhlo výběrové řízení na ředitele Lužické nemocnice v Rumburku, kterého jsem se zúčastnil. Šel jsem do tohoto kroku, když jsem byl osloven.

Moje rozhodnutí vyplynulo ze dvou věcí, pro které nemocnice prohrála a upadla do dluhové propasti.

1. Za posledních dvacet let, se vystřídalo ve vedení nemocnice mnoho ředitelů. Dříve nebo později se ukázalo, že jejich metody v oblasti řízení a systematizace jsou slabé, neúčelné, tedy nekoncepční a mnohdy chaotické.
2. Různé bratříčkování, spojování se v zájmu něčeho do různých zájmových skupin pohltilo nejenom morální vazby, ale pomohlo k mnohdy ke krokům a postupům zcela protichůdným, na který chod nemocnice doplatil insolvencí.

Do Lužické nemocnice jsem nastoupil v roce 1978 jako řadový sanitář s belíčkem a hadrem v ruce, za svojí dlouholetou praxí, jsem prošel různými stupni pracovního zařazení ve zdravotnictví. Velkými učiteli mi byli odborníci jako prim. MUDr. Brichzin, MUDr. Lankaš, prim. MUDr. Václavíček, prim. MUDr. Doc. Vít, prim. MUDr. Navrátil, prim. MUDr. Randa.

Ale těch jmen by bylo mnoho, kterých si vážím dodnes jako MUDr. Straka, MUDr. Straková, MUDr. Sucharda a pokud jsem na někoho zapomněl, tak se omlouvám.

Proč ale o tom píši, souvisí to nějak s výběrovým řízením na pozici ředitele Lužické nemocnice Rumburk. Jsem přesvědčen, že ano.