Která z těchto záležitostí vás naštvala nejvíce?Anketa
Dala jsem si tedy práci, a pokusila se chronologicky situaci kolem fotovoltaiky v ČR od roku 2005 do současnosti shrnout.
Dne 13. listopadu 2003 vláda Vladimíra Špidly v reakci na podnět směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2001/77/ES z 27. září 2001 a snahu o vstup ČR do EU předložila poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo průmyslu a obchodu (ministr Milan Urban, ČSSD) a ministerstvo životního prostředí (ministr Libor Ambrozek, KDU-ČSL). Cílem navrhovaného zákona bylo vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010.
Zákon byl ve třetím čtení projednán dne 23. února 2005 na 41. schůzi. Při hlasování byl vzat za základ jednání komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení hospodářského výboru č. 285 ze dne 8 února 2005 (tisk 529/2). Důležitý pro celou kauzu byl § 6 odst. 4, který zněl v návrhu následovně: Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007. V průběhu projednávání však došlo k pozměňovacím návrhům od poslankyně Ivy Šedivé (ČSSD) a Ladislava Urbana (KSČM), kteří navrhli následující: V § 6 odst. 4 se číslo "90" nahrazuje číslem "95" a číslo "2007" se nahrazuje číslem "2006“. Zákon byl v tomto znění paragrafu schválen 104 hlasy PRO a 44 PROTI, podle záznamu o hlasování tedy hlasy poslanců tehdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a hlasy opoziční KSČM. Návrh nezískal ani jeden hlas od, v té době opoziční, ODS. Tímto Poslanecká sněmovna de facto energetickému regulačnímu úřadu v oblasti obnovitelných zdrojů energie svázala ruce a znemožnila mu efektivně zasáhnout. Zda za návrhy poslanců Šedivé a Urbana stály tehdejší lobbisté či nikoli se můžeme dnes pouze dohadovat.
V průběhu let 2008 – 2009 došlo k obrovskému poklesu cen fotovoltaických panelů a ekonomická návratnost investice se snížila na polovinu a později až na třetinu doby garantované zákonem č.180/2005 - 15 let, tedy na 7 let a následně 5 let. Tím začal nikým nekontrolovaný boom ve výstavbě fotovoltaických elektráren. Na začátku roku 2008 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR 3,4 MW, ke konci roku 2010 pak neuvěřitelných 1,959 Gigawattů.
A jak reagovali politici na tuto situaci? Česká vláda koncem srpna 2009 oznámila záměr snížit výkupní ceny k 1. 1. 2010. Vládní návrh této novely, výše citovaného zákona, sestával ze tří odstavců. Na těchto třech odstavcích vláda, přestože si musela být vědoma obrovských škod, pracovala tři měsíce a tak nezvládla připravit příslušnou novelu zákona a parlament jí dostal na stůl až 1. prosince 2009. Poslanecká sněmovna, která si také musela být vědoma naléhavosti přijetí této novely, se nepokusila ve zkráceném řízení tuto schválit, takže novela začala platit až od 1. ledna 2011. Celkové škody se odhadují na 257 miliard korun.
Současná situace kolem fotovoltaických elektráren je neméně zajímavá. Stát rozhodl o dodatečné 26 procentní solární dani z výnosů solárních elektráren, a to zpětně pro roky 2011–2013. Tato daň se týká všech velkých elektráren (nad 30 kW), které byly postaveny v letech 2009 a 2010. Toto zpětné zdanění vyvolalo trestní oznámení na Energetický regulační úřad (ERÚ) ze strany velkých investorů. Čtyřicet českých i zahraničních provozovatelů fotovoltaických elektráren také nyní po státu požaduje kompenzaci v celkové výši 3,3 miliardy korun jako náhradu škody. Solární daň ale začala ohrožovat státem, původně, garantovanou návratnost investice do 15 let, což může podle vyjádření České fotovoltaické průmyslové vést k soudním sporům, nebo mezinárodním arbitrážím. Tyto pak můžou stát přijít na více peněz, než kolik vybere na této dani. Škody se tak mohou celkem vyšplhat až k závratným 500 miliardám korun.
Názor na to, kdo měl na tomto všem zájem, kteří politici, úředníci a strany, placení z našich daní, nechť si každý učiní sám… Mně osobně to připadá, že mnozí naši politici se řídí starým Asyrským příslovím, které zní:
Půjč mi svůj rýč a já odvedu vodu z tvé strouhy
JUDr. Kateřina Radostová
kandidátka č.3 hnutí Úsvit do Evropského Parlamentu
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Úsvit přímé demokracie
