Nemám rád žádné kroucení či dodatečné dobarvování historie. Tedy ani to současné moderní, kde se osvobození Rudou armádou v roce 1945 dává do bezprostřední souvislosti s instalací komunistického režimu a okupací v roce 1968, či dokonce s událostmi dneška. Takovýto výklad historie je nechutným plivnutím do tváře desítkám tisíc statečných Rusů, Ukrajinců, Bělorusů, Kazachů, Gruzínů, Arménů a mnoha dalších národností bývalého Sovětského svazu, kteří při osvobozování naší země položili své životy.

Naši prarodiče je vítali rozkvetlými šeříky a dobře věděli proč. Na to bychom neměli zapomínat. Ač se nám pozdější historické události, či události vysoce aktuální, možná vcelku pochopitelně nelíbí, bez obětí tehdejších příslušníků Rudé armády by tu většina z nás dnes pravděpodobně vůbec nebyla a ti, kdo by zde zbyli by mluvili německy.