Ransdorf (KSČM): Bída na postupu

02.10.2015 18:09

Bída na postupu a sociální stát v trapu...

Ransdorf (KSČM): Bída na postupu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloslav Ransdorf
reklama

Jedním z důvodů, proč jsou Evropané tak citliví na uprchlickou krizi a postup politiků během ní, je zhoršující se sociální situace Evropy. Když jsem v roce 2004 přišel do Evropského parlamentu, panovala optimistická atmosféra. Po několik let klesala nezaměstnanost a chudoba. Byl tu ambiciózní program Lisabonské agendy, který měl z EU učinit nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku světa, založenou na vědomostech a informacích. Zavedení eura proběhlo úspěšně a euro se v balících rezervních měn prosazovalo výrazně na úkor dolaru.

První, co se zhroutilo, byla právě Lisabonská agenda. Komise měla agendu "zreálnit" a redukovat. Ale ani tento redukovaný rámec nebyl dodržen. Podobně je tomu nyní se strategií Evropa 2020.

Znáte princip mrtvého koně? Dakotové říkali: sedíš-li na mrtvém koni, sesedni! V Evropské unii je to jinak: my se zabýváme, jak zlepšit výkon mrtvého koně, vytváříme speciální týmy, jak dosáhnout lepší výživy mrtvého koně, odborníci vytvářejí lepší image mrtvého koně atd. Ten mrtvý kůň je strategie Evropa 2020.

Strategie Evropa 2020 byla přijata v roce 2010. Jsme již v půlce plánovaného období, ale výsledek je prachbídný. I když vše v Bruselu má být smart, challenging a ambitious, přijímají se dokumenty, které jsou nereálné a které se neplní. I když příslušné texty mají charakter mezinárodních smluv, nejsou definovány základní pojmy a řada z nich má mizernou právní kulturu. Často na to poukazuji, ale pravidelně dostávám stejnou odpověď "it will be clarified later" (to bude vyjasněno později).

Byli jsme hrdí a dosud můžeme být hrdí na evropskou formu sociálního státu. Sociální stát byl základem průběžné a plynulé obnovy trhu pracovních sil i společenské stability. Jenže něco se zadrhlo.

V únoru a březnu 2007, tedy ještě před krizí, vydalo Generální ředitelství pro zaměstnanost zprávu, že 68 milionů lidí v EU je ohroženo chudobou. V zemích bývalé EU 15 se domnívalo jen 32% lidí, že lidé v jejich okolí žijí v chudobě, ale v nových členských zemích byl tento údaj výrazně vyšší, 63%. Už tehdy si 37% lidí myslelo, že důvodem chudoby je sociální nespravedlnost. 

Krize, která trvá od roku 2008, situaci dramaticky zhoršila. Strategie Evropa 2020 měla v plánu vyvést z rizika chudoby do roku 2020 nejméně 20 milionů lidí, ale současný vývoj je přesně opačný. V roce 2013 bylo podle sdělení Eurostatu v Evropské unii už 122, 6 mil. lidí (tedy 24, 5%!) v situaci rizika chudoby nebo sociálního vyloučení. V pěti zemích bylo toto číslo nad 30% v pěti zemích: v Bulharsku (48%), v Rumunsku (40, 4%)v Řecku (35, 7%), v Lotyšsku (35, 1%) a v Maďarsku (33, 5%). Nejmenší dopad chudoby a sociálního vyloučení vykazují Švédsko (16, 4%), Finsko (16, 0%), Nizozemí (15, 9%) a Česká republika (14, 6%). Ovšem o postavení České republiky jako úspěšného bojovníka proti chudobě se uděláme názor sami.

Pokud jde o děti, žijící v domácnostech s rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení, představují 13% ve Finsku, 15, 5% v Dánsku, 16, 2% ve Švédsku, ale více než 40% v případě Maďarska, Rumunska a Bulharska. Hlavní příčinou je postavení rodičů na trhu pracovních sil, a to je vázané na vzdělání, na sociální politiku státu. Pokud jde o starší občany, riziko chudoby a sociálního vyloučení se týkalo 6, 1% v Nizozemí, ale 57, 6% v případě Bulharska.

Příjmová chudoba se týká 16, 7% obyvatel zemí EU. Nejvyšší procenta rizika zaznamenaly Řecko a Rumunsko (23, 1% Řecko, Rumunsko 22, 4%), Bulharsko (21%), Litva (20, 6%), nejnižší čísla zaznamenaly země jako Slovensko (12, 8%), Dánsko (12, 3%), Finsko (11, 8%), Nizozemí (10, 4%) a Česká republika (8, 6%). Ale to se jedná o relativní měřítko chudoby v jednotlivých zemích, a to je, jak známo, velice rozdílné.

Materiální deprivací je postiženo v EU 9, 6% všech obyvatel. K tomu přistupuje fakt, že 39, 7% obyvatelstva si nemůže dovolit neočekávané výdaje. Nejnižší riziko v této oblasti vykazuje Lucembursko, Malta, Nizozemí, Rakousko, Švédsko (23,9% a méně), zatímco více než 65% zaznamenaly země jako Maďarsko, Lotyšsko a Chorvatsko.

Sociální situace v zemích EU není dobrá a v posledních letech se rapidně zhoršila. Nelze se proto divit, že lidé reagují podrážděně, když politikové tahají do zemí EU statisíce takzvaných uprchlíků. Copak může někdo myslet vážně, že rostoucí chudoba se dá zastavit přívalem ještě chudších, navíc nevzdělaných a z kultur, neslučitelných s evropskou? To by byl velmi hloupý nápad.

Evropská unie je dobrý projekt, ale realizovaný špatnými metodami a za situace krize vůdcovství. Při loňském "grilování" kandidátů na komisaře jediný Timmermans mluvit o tom, že současný systém je neúnosný a že máme maximálně tři roky na to, abychom jej změnili. Jinak se vše začne rozkládat. EU nemá v čele (ani v členských zemích, ani v Bruselu) politiky s vizí a s vůlí dělat něco opravdu užitečného. Od roku 2004 se nepodařilo z jejich strany nic skutečně významného pro občany členských zemí udělat. Ano, v ČR v současné době běží 16 tisíc projektů financovaných z prostředků EU. Ale stačí to k tomu, aby byli lidé s EU spokojeni?  Myslím, že ne.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hroch (Jihočeši): Vesnice nesmí být pouhými ubytovnami k přenocování

15:59 Hroch (Jihočeši): Vesnice nesmí být pouhými ubytovnami k přenocování

Jihočeský kraj chce zachovat venkovské prodejny. Jednatřicet z nich podpoří částkou 4 miliony korun.