Ransdorf (KSČM): Přes kopírák?

23.03.2014 10:36 | Zprávy

Jedna demokratická revoluce jako druhá.

Ransdorf (KSČM): Přes kopírák?
Foto: Archiv MR
Popisek: Miloslav Ransdorf

Řada lidí má pocit, že se nám jaksi přemnožily demokratické revoluce. Všechny mají společný rys ve formě nějakého barevného nebo květinového symbolu. Začínají jako nenásilný protest a končí svržením vlády. Není tady společný rukopis? Asi je, ale bylo by naivní se domnívat, že CIA je všemocná a že umí vykouzlit převrat i tam, kde není předpoklad pro něj v podobě nespokojenosti a frustrace lidí. To se ukázalo v případě „arabského jara“ nebo nyní na Ukrajině. Majdan měl, což přiznal i Vladimír Putin, legitimní a demokratické požadavky.         

Ten společný intelektuální základ všech barevných převratů a arabských revolucí vytvořil americký filosof a politolog Gene Sharp (nar. 1928), kterého na samém začátku jeho vědecké dráhy inspirovaly myšlenky Mahátmy Gándhího. V roce 1973 se Sharp proslavil knihou „Politika nenásilné akce“ (The Politics of Nonviolent Action). O deset let později, v roce 1983, založil Institut Alberta Einsteina. Tento institut je finančně podporován Fordovou nadací, Randovou korporací (která je proslulá prognostickou činností a strategickými analýzami) a americkou vládní organizací International Republican Institute. Důvod pro tuto finanční podporu je prostý: americké elity pochopily, že Sharpovy teorie mohou mít praktické použití v boji o prosazení amerických zájmů.

Sharpovy myšlenky ovlivnily nejprve srbské hnutí Otpor, které vyvolalo protesty, jež v roce 2000 svrhly Slobodana Miloševiče. Promítly se do tzv. barevných revolucí (oranžová na Ukrajině, růžová v Gruzii, tulipánová v Kyrgyzstánu…) a nakonec i do vzniku a průběhu „arabského jara“. Zatím se tento typ převratu uplatnil v 27 zemích, naposledy při svržení Viktora Janukovyče na Ukrajině.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Eurozóna

I kdyby všechny sousední nebo okolní země přijaly Euro, na a co? Proč by to měl být pro nás nějak rozhodující nebo směrodatné? Jsme přeci snad pořád samostatný suverénní stát. Ať si ho Maďarsko klidně přijme, má ho třeba i Slovensko a ovlivnilo nás to nějak? Podle mě ne.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Svět bez garancí - Hormuz, válka a nutnost spoléhat se na sebe.

9:15 Vích (SPD): Svět bez garancí - Hormuz, válka a nutnost spoléhat se na sebe.

Napětí mezi Íránem, USA a Izraelem se v posledních dnech proměnilo v otevřený ozbrojený konflikt.