To, že se Ukrajina topí v ekonomických problémech, není nic nového pod sluncem. Že se její představitelé chovají vůči obyvatelstvu nezodpovědně, taky není nic nového. Nedávno ministr energetiky Demčyšyn požadoval po svém ruském protějšku levnější plyn, a když nepochodil, Ukrajina prostě přestala ruský plyn odebírat s tím, že je přece po zimě a nikdo ho nepotřebuje. No, jak kdo.

Ukrajinští politici jsou jako klokani, mají prázdné kapsy, ale vyskakují si. A mají úžasně užitečné nápady. Zlatým hřebem je momentálně zpráva o tom, že Ukrajina chce vybudovat na své východní hranici zeď, která ji bude oddělovat od Ruska. Val bude samozřejmě o dost kratší než proslulá Velká čínská zeď (ta měla výrazně nad 5 tisíc km), má měřit "pouhých" 2295 km, její výška bude 4 m a podél zdi má být příkop o hloubce 2 m. Stavba je naplánovaná na čtyři roky a její předběžná cena je 537, 3 mil. USD. Na ukrajinské televizi jsem viděl vystoupení Jaceňuka, obhajujícího s rozmáchlými gesty nutnost stavby a křičícího, že komu se to nelíbí, může jít rovnou na druhou stranu valu. K čemu asi zeď bude sloužit? Zaslechl jsem, že má zabránit útěkům Ukrajinců do Ruska, ale to byl jistě jen nepovedený vtip (momentálně platí oboustranná vízová povinnost).
Ukrajina si nabírá půjčky, aby zabránila bankrotu, ale na druhé straně bude stavět takovou šílenou věc. Jistě, Američané postavili zeď na hranici s Mexikem, mezi korejskými státy také existuje zeď. Jenže v Evropě?

Ukrajinskému režimu prochází všechno. Tisková mluvčí ministerstva zahraničí USA Jennifer Psaki se nechala slyšet, že Spojené státy nebudou trestat Ukrajinu na porušování minských dohod. A skutečně: když ministerstvo zahraničí Ukrajiny odmítlo jednat se zástupci Doněcké a Luhanské oblasti o jejich zvláštním statutu, nikdo neřekl ani popel, přestože toto jednání je klíčovou součástí minských dohod.