Volby jsou určitě důvod, proč mluvit o demokracii, bez příkras a vytáček. Naprosto otevřeně.

1. Je demokracie cíl nebo prostředek?

Je formou vlády a vždycky záleží na tom, kdo se pokládá za démos (lid) i na tom, kdo a v čím zájmu vykonává kratos, tedy moc.  Je řada historických podob demokracie, od prvobytné a vojenské demokracie, přes antické městské státy, římskou republiku a městské státy renesance až po moderní formy demokracie. Mluví se také o demokracii řízené, totalitární, presidentské, parlamentní, lidové atd. Vždy se ale jedná o formu vlády (jak to věděl už Aristotelés), v níž jde o vzájemný poměr cíle a prostředků.

2. Co je tedy demokracie?

Demokracie dnes by měla zaručovat co největší rovnost šancí pro všechny občany, co největší využití potenciálu společnosti jako celku i bytostných sil každého občana. Demokracie by měla umožňovat účinnou kontrolu všech forem moci umožnit občanům účast na správě věcí veřejných. Vládu lidu, lidem a pro lid. Přičemž tento lid nikdy nesmí být pojat abstraktně, odtrženě od individuálních občanů.