Dlouhodobě avizuji, že ČSSD s celou řadou takzvaných reformních kroků nesouhlasí. Především pak proto, že současná vládní koalice celkově rezignovala na sociální přístup a zcela záměrně snižuje míru solidarity ve zdravotním systému. To je pro nás, pochopitelně, naprosto neakceptovatelné. Ačkoliv jsem při nástupu ministra Hegera očekával, že bude schopen alespoň částečně řešit chaos v českém zdravotnictví, který zde zůstal po jeho předchůdci Tomáši Julínkovi, čas ukázal, že je tomu právě naopak.

Považuji za vysoce nezodpovědné, že ministerstvo zdravotnictví se v současné době snaží především chrlit nové a nové seznamy opatření ve zdravotnictví, vyjmenuje jejich výhody, v novinách si přečte výčet nevýhod a posléze sdělí, že pro tuto chvíli nic takového zavádět nebude. Toto zaplavování veřejného prostoru naprosto logicky vede ke společenskému chaosu. Obávám se, že je strategií této vlády podobným způsobem zahltit veřejnost různými návrhy a v pozadí pak schválit nevratné kroky typu zavedení systému ekonomicky méně náročné a ekonomicky náročnější péče ve zdravotnictví.

Český pacient je v pozici toho, kdo v posledních několika letech platí za zdravotní péči stále více peněz. Nečasova vláda v tomto trendu bohužel pokračuje, konkrétně v případě zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60-ti na 100 Kč za den. Platí také, že pacienti navzdory neustále se zvyšujícím nákladům a vyšší míře spoluúčasti dostávají v lepším případě stále stejnou péči. Je zároveň nezpochybnitelnou pravdou, že ani zvyšování poplatků, ani zvyšování spoluúčasti nepřinese občanům v oblasti zdravotní péče zhola nic, neboť zadlužené nemocnice budou jen stěží navyšovat počty zdravotních sester nebo zvyšovat kvalitu jídla.

Stav českého zdravotnictví po tzv. reformách pravicových vlád bude takový, že bohatým se uleví a ti skutečně těžce a chronicky nemocní budou jen těžko platit péči, kterou skutečně potřebují.