Lhaní a zasévání nenávisti mezi lidmi nesmí vítězit. Šíření strachu se nesmí vyplatit.

Možná už jste se doslechli, že jsem u soudu vyhrála - zatím nepravomocně - s dezinformátorkou Nelou Liskovou, která o mně šířila na internetu lži.

Je tomu tak, ale není to něco, co bych jakkoli slavila. Protože události, které k soudu vedly, rozhodně radostné nebyly. Na počátku celé snahy domoci se spravedlnosti totiž byla šikana, jejíž rozměr bych nikomu nepřála. Šíření vymyšlených výroků mezi obrovské množství lidí znamenalo lavinu urážek, často vulgárních nadávek a dalších agresivních verbálních útoků. Sama jsem si to předtím neuměla představit.

Přesto, nebo právě proto, jsem dlouho váhala, jestli do soudního sporu jít. Jenže to, co potkalo mě, se zítra může stát někomu jinému. Sešla jsem se s řadou dalších, kteří byli terči dezinformací, kyberšikany a různých internetových útoků. Ty zkrátka bohužel nejsou ničím výjimečným, a pokud nedáme jasně najevo jejich iniciátorům, že rozhodně nejsou nedotknutelní, ale platí pro ně zákony jako pro kohokoliv jiného, nic se nezmění.