Ačkoliv i strážce naší veřejné pokladny nakonec pochopil, že režim ve kterém si zaměstnanci sami stanovují plat na úkor svých zaměstnavatelů – tedy poslanci a na ně navázaní ústavní činitelé i další veřejní zaměstnanci na úkor utlačovaného "suverénního" lidu ČR -, není demokratický a udržitelný, tak zejména sociální demokraté s hanebnou podporou Kováčika a dalších komunistů řekli své jasné ne! Na své výdobytky si prostě sahat nenecháme a zkonstruovali jakýsi „valorizační automat“ s koeficienty vycucanými z prstu, resp. ze svých nejen mocí opilých a zkorumpovaných mozků.
Navíc koeficient, který určuje nakolik si myslí, že je jejich zvedání ruky na Malé Straně hodnotnější činností než třeba hašení požárů muničních skladů, které vinou špatné legislativy a kontroly vybuchují jeden za druhým, nasazují na průměrnou mzdu právě ve veřejném sektoru! To znamená, že nyní budou perverzně motivováni pravidelně přidávat naše společné peníze de facto svým zaměstnancům, neboť se jim tím automaticky zvýší plat a další tučné náhrady i příplatky za vedení klubů, výborů, komisí, atd.
A protože hrubý domácí produkt (HDP), natož pak hrubý národní produkt (HNP) ČR, tak rychle podle všech prognóz v přeregulované a „jedním nepadnoucím sakem“ eura svázané EU růst nebude, je jasné kdo na poslaneckou svévoli odtrženou od reálného života a ekonomiky nakonec doplatí: zaměstnanci soukromého sektoru či lépe řečeno otroci kapitalistů, neboť kapitalista si své zisky umí ošetřit a daňově optimalizovat třeba v Lucembursku pana Jeana - Clauda Junckera, toho času šéfa Evropské komise bojující (na papíře) s daňovými ráji.
Pokud se pak „pracující otrok“ vinou poslaneckých rozhodnutí přestane vyplácet, hodí jej kapitalistův pohůnek (manažer) do tzv. sociální sítě, která je však díky „hodné ministryni“ Míše Marksové-Tominové spíše „sociálním betonem“, na kterém se žít nedá. O sociální trampolíně, propagované svého času předsedou lidovců Luxem, se už v kruzích politických oligarchů nehovoří vůbec.
Proč také? Oni jsou přeci dobře zajištěni. A jakékoliv návrhy navázat svůj příjem na příjmový medián v republice, aby skutečně dýchali se svým lidem a cítili, jak se mu žije, proto rozhořčeně odmítají slovíčkem „populismus“. Vůli lidu projevenou v mnoha anketách i Lidovém sněmu prostě stále arogantně přehlížejí. Uvidíme jak dlouho.
„Nemáte chléb, tak jezte koláče,“ říkávala svému lidu (populaci) jedna veřejná činitelka, o které dnes v Praze hrají zajímavý muzikál. Kolegyně by se na něj měli jít podívat, třeba včele s paní Jermanovou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Milan Rokytka - profil
