Rozvoral (SPD): Odmítáme omezování národní suverenity Polska a Maďarska ze strany EU!

25.02.2022 12:33

Soudní dvůr Evropské unie zamítl minulý týden žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem.

Rozvoral (SPD): Odmítáme omezování národní suverenity Polska a Maďarska ze strany EU!
Foto: Archiv Radka Rozvorala
Popisek: Radek Rozvoral

Evropská komise (EK) by po soudním verdiktu mohla Polsku a Maďarsku zablokovat miliardy eur ze strukturálních fondů EU, k čemuž už vyzvaly největší kluby v Evropském parlamentu s tím, aby EK začala toto pravidlo vymáhat bez odkladu. 

Hnutí SPD nesouhlasí s rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci žaloby Maďarska a Polska, neboť zastáváme názor, že ústavní soudy jednotlivých suverénních členských zemí dohlížejí na dodržování zákonů nejvyšší právní síly, tedy národních ústav. Zabývají se proto i tématem národní suverenity a posuzují, zda je v ohrožení, či nikoli. Stejně je tomu i v České republice, kde neexistuje žádná vyšší instance než Ústavní soud, která by o případném porušení českého ústavního pořádku mohla rozhodnout. Podle čl. 83 Ústavy České republiky je Ústavní soud (ÚS) soudním orgánem ochrany ústavnosti, proto jsou nálezy ústavních soudů tak důležité a je třeba je respektovat a následovat.

Ve vztahu vymahatelnosti zákonů z EU zmíním dva zcela zásadní nálezy ve věci Lisabonské smlouvy (Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. 11. 2008 a Pl. ÚS 29/09 ze dne 3. 11. 2009). Na základě těchto nálezů došel ÚS postupně k závěru, že i po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost Česká republika pořád zůstává suverénním a právně svrchovaným státem. Z pohledu českého ústavního práva totiž ústavní pořádek – tedy Ústava, Listina základních práv a svobod a další ústavní zákony – zůstávají základním a nejvyšším zákonem. Ústavní soud se tak pasuje do role vrcholného ochránce české ústavnosti, a to i proti eventuálním excesům unijních orgánů a evropského práva. V nálezu Lisabonské smlouvy se také dočteme, že český Ústavní soud hodlá přezkoumávat jako ultima ratio i to, zda se právní akty evropských orgánů drží v mezích pravomocí, které jim byly poskytnuty. Tím Ústavní soud fakticky řekl, že české ústavní právo je výše než právo EU a přisvojil si pravomoc přezkoumávat, zda nějaký právní akt EU nepřekročil hranice kompetencí propůjčených EU. Dokud bude český Ústavní soud poslední instancí pro interpretaci a ochranu ústavních předpisů, nemůže být narušena ani ohrožena suverenita České republiky.

ÚS na základě svých nálezů stanovil, že ústavní principy a elementární zájmy členských zemí stojí nad evropskou integrací a evropským právem. Vyhradil si tak pravomoc posoudit otázku, zda některý komunitární akt překročil hranice své působnosti. V případě, že se tak stane, má právo jej prohlásit na daném území za neaplikovatelný. Podobně se ve svých nálezech vyjádřily i ústavní soudy v Polsku a Maďarsku.

Hnutí SPD zásadně odmítá tzv. „evropské hodnoty“ vnucované nám EU, kdy pomocí různých nástrojů chce přimět k poslušnosti národní státy, které například odmítají imigraci, gender a multikulturalismus. Jedním z těchto nástrojů je pojem tzv. „právní stát“, kdy členský stát EU, který nerespektuje tyto hodnoty EU, bude potrestán ztrátou svých práv a nebudou mu poskytovány eurodotace. Plně se stavíme za práva Polska a Maďarska. Suverenita unijních států nesmí být potlačována. Prosazujeme referendum o vystoupení ČR z EU, ale současná pětikoalice nechce náš návrh ústavního zákona o celostátním referendu zařadit na program jednání.

Převzato z profilu politika.

Radek Rozvoral

  • SPD
  • Člen předsednictva hnutí SPD. Předseda RK SPD STČK.
  • poslanec

Článek byl převzat z Profilu Radek Rozvoral

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

22:01 Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

Ve Strakově akademii se konalo v pořadí již 400. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, Ra…